Emilio Salgari byl populární italský spisovatel dobrodružných románů, označovaný někdy jako italský Jules Verne. Po neúspěšném pokusu stát se námořním důstojníkem, obrátil Emilio Salgari svou pozornost k literární činnosti. Napsal více než dvěstě dobrodružných příběhů odehrávajících se v nejrůznějších exotických končinách s hrdiny z různých lidských ras a kultur. Stal se brzy tak slavný, že byl někdy nazýván italským Julesem Vernem, ačkoliv jeho knihy jsou dobrodružné a nezabývají se vědeckou fikcí. Nejúspěšnější Salgariho dílo, série románů o Sandokanovi, který vede boj proti utlačovatelům malajských domorodců, se zdá být založena na skutečném životě jednoho malajského náčelníka, který vedl boj proti guvernérovi a rádžovi Sarawaku Jamesovi Brookeovi ze svého úkrytu na Mount Sandok. Přestože měl Salgari milióny čtenářů po celém světě, nikdy nedosáhl takového finančního zajištění, jaké by si zasloužil. Vydavatelé, využívající Salgariho špatných obchodních schopností, nechávali spisovatele téměř v chudobě. Pronásledovaný věřiteli a rodinnou krizí, spáchal Salgari dne 25. dubna roku 1911 sebevraždu. Sandokan, známý jako Malajský tygr, vede v jedenácti Salgariho románech ozbrojený boj proti holandským a britským koloniálním představitelům, zosobněným v rádžovi Jamesovi Brookeovi, guvernérovi a rádžovi Sarawaku. Ten je známý svými nemilosrdnými a krutými činy při upevňování své moci. Když byl Sandokan ještě chlapec, nechal Brooke vyvraždit jeho rodinu a zbavil jej trůnu. V dospělosti Sandokan shromáždil skupinu pirátů a z malého ostrůvku Mompracem na západ od Bornea vede se svým přítelem Portugalcem Yanezem de Gomerou proti Brookovi ozbrojený boj, nejen pro svou osobní pomstu, ale také na obranu malých domorodých království. Jde o tyto romány: Série se dočkala dalších pokračování od různých italských spisovatelů. Nejznámějším z nich je Luigi Motta, který napsal o Sandokanovi dalších pět románů, např. Malajský ...

Vlastním jménem PAUL CHARLES PHILIPPE ERIC DELEUTRE 25. 10. 1856 – 6. 9. 1915 Paul d´Ivoi byl po otci i dědečkovi novinář, a to pařížského Matinu a v Journal des Voyages. Ve svých science fiction mj. předpověděl léčivost rádia, tank, laser či jaderné zbraně. Svébytným napodobením Vernovy série Voyages extraordinaires byly jeho Voyages excentriques. Roku 1894 debutoval v Le Petit Journal první z těchto Divných, respektive Neobyčejných cest = humoristickým románem na pokračování, na jehož textu se vcelku zanedbatelně podílel i jistý Henri Chabrillat…, a který přinesl oběma mimořádný úspěch. Česky je dnes ta kniha známa právě díky KODU a převyprávění Václava Cibuly jako S prázdnou kapsou kolem světa , ale v originále se jmenuje Pět Lavarédových sous. Vliv vernovky Cesty kolem světa za osmdesát dní je tu nepochybný, nicméně titulní hrdina, mladý pařížský novinář Armand Lavaréde vystoupil pak ještě v dalších D´ Ivoiových knihách Lavarédův závodní vůz, Neviditelný nepřítel, Zlatý ostrov nevbo Lavarédův bratranec… V šestém ročníku Dobrodružného světa se také mnozí čeští čtenáři seznámili s poněkud „sousům“ protichůdným d´Ivoiovým románem Za miliony kolem světa . Podobně jako o Armandu Lavarédovi napsal ovšem Paul d´Ivoi později a počínaje Tajemným doktorem i několik románů o chlapci s přezdívkou Cvrček - a podobní uličníci provázejí hrdiny většiny jeho knih, takže třeba v níže zmíněné Honbě za rádiem se zdá být Cvrčkovou obdobou malý pařížský kamelot Jean Brot. Roku 1908 zkrachoval mezikontinentální automobilový závod New York - Paříž, během kterého měly tehdejší vozy i překonat Beringovu úžinu po ledě … Onou sportovní akcí se inspiroval nejen Meliésův film Jízda z Paříře do New Yorku automobilem , ale také d´ Ivoiho román Honba za rádiem, jehož české převyprávění vyšlo Václavu ...

Luigi Motta byl populární italský spisovatel dobrodružných románů, známý mimo jiné také jako pokračovatel příběhů Emila Salgariho o Sandokanovi, který vede boj proti utlačovatelům malajských domorodců.

Max Brand, vlastním jménem Frederick Schiller Faust byl významný americký spisovatel westernů. Psal většinou pod různými pseudonymy , ale dnes je znám pouze jako Max Brand. Narodil se v Seattle, vyrůstal v centrální Kalifornii a později pracoval jako honák krav na jednom z mnoha místních hospodářství. Studoval na kalifornské univerzitě v Berkeley, ale nedosáhl titulu, protože byl jako domnělý výtržník vyloučen. Už na škole začal psát své příběhy, které poměrně úspěšně prodával do novin a časopisů a stal se brzo populární, zejména jako autor dobrodružných příběhů z Divokého západu. Kromě toho psal také filmové scénáře pro Hollywood a hodně cestoval. Za druhé světové války působil jako válečný dopisovatel a při bojích v Itálii byl smrtelně raněn. Za svůj život napsal více než 500 románů a povídek nejrůznějších žánrů, dodnes však přežily pouze jeho literární westerny, založené na osobní znalosti práce kovboje a na velice dobrém propracování charakterů jednajících postav.

Václav Čutta byl český malíř, grafik, knižní ilustrátor a typograf. Narodil se v Praze na Novém Městě jako čtvrtý z pěti synů v rodině ševce Josefa Čutty a jeho manželky Boženy, rozené Höfnerové. Vyučil se chromolitografem v Grafickém ústavu A. L. Koppe a syn v Praze na Smíchově. V tiráži plakátů a pohlednic se prezentoval jako "akademický malíř", mezi absolventy pražské Akademie však není uveden. Václav Čutta je pohřben v Praze na Vyšehradě.