Pavel Tumlíř byl český rozhlasový redaktor. Ač v letech 1951 až 1955 vystudoval dramaturgii a režii na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění a během studií i po nich působil coby dramaturg v Městském oblastním divadle v Benešově, od roku 1958 byl zaměstnancem Československého a později Českého rozhlasu. Odtud po 48 letech odešel roku 2006 do důchodu. Na počátku svého rozhlasového působení pracoval jako hlasatel . Následně však přešel k dramaturgii a moderování pořadů pro mládež. Tomu se věnoval celá šedesátá a částečně i sedmdesátá léta 20. století. Podílel se tak na přípravě pořadů Pionýrská jitřenka, Mikrofórum, Vysílejte s námi, Turádio nebo Dům bez čísla. V letech 1974 až 1979 moderoval ranní vysílání Dobré ráno, do něhož připravoval i některé jeho příspěvky. Spolu s Markem Janáčem pro rozhlas připravil pořad Divnopis, jenž se věnoval zjišťování původu neobvyklých názvů měst a obcí v České republice. Na pořadu spolupracoval i český jazykovědec, onomastik Milan Harvalík. Na základě inspirace rozhlasovou relací vyšly posléze i tři stejnojmenné knihy, jejímiž autory jsou Tumlíř spolu s Janáčem a Harvalíkem.

Marek Janáč je český publicista a dokumentarista, někdejší pracovník Českého rozhlasu. V rozhlase začal pracovat 5. srpna 1991 a věnoval se denní režii. Následující rok se stal členem redakce A–Z, kde debutoval dokumentem Bylo, nebylo… V roce 1994 přešel na stanici Radiožurnál, kde setrval až do roku 2008, kdy převzal vedení populárně-vědeckého magazínu Meteor. Janáčem vytvořené příspěvky či pořady sklízely ocenění jak v České republice, tak v zahraničí. Na konci roku 2013 ovšem z Českého rozhlasu odešel. Nyní působí v redakci vědecko-populárního časopisu Vesmír. Již během rozhlasové éry spolupracoval také s Českou televizí, pro kterou společně s Pavlem Tumlířem a Milanem Harvalíkem připravil 52dílný seriál Divnopis. Autorská spolupráce s pořady Ta naše povaha česká, PORT. Režisér dokumentů Před rokem začalo pršet , Stopaři dinosaurů či Brány . Spoluautor dokumentu Těla nevydávat . Autor CD Události 1996, 1997 , Události 1998 , 2CD Druhá světová válka , Osmdesát v hodině , Druhá světová válka , 1968-1969 , 1989 . Přispěvatel na CD Události 1999 . Společně s Pavlem Tumlířem a Milanem Harvalíkem napsal knihy Divnopis I a Divnopis II , mapující původ názvů některých obcí a měst v ČR. V roce 2004 založil a zorganizoval soutěž pro školní děti mezi 10 a 15 lety pojmenovanou Expedice vesmír, jež měla za úkol popularizaci vědy. Další ročníky soutěže se konaly pod stejným názvem v létech 2014 a 2015. V roce 1996 získal na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio národní cenu za publicistický pořad Mámo, já fetuju. V roce 2000 postoupil jeho feature Velká pardubická mezi sedm nejlepších dokumentů na mezinárodním festivalu Prix Europa v Berlíně. Za rok 2004 obdržel od Českého klubu skeptik...

Milan Harvalík je český jazykovědec zaměřený na onomastiku. Působil v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky na pozici vedoucího Oddělení onomastiky. Vedle toho býval též členem rady tohoto ústavu. Harvalík vystudoval v magisterském studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity neučitelské obory český jazyk a literatura a ruský jazyk a literatura. Promoval v roce 1994. Následně dálkově pokračoval v doktorandském studiu na téže fakultě, kdy se zabýval českým jazykem se specializací na onomastiku a dialektologii. Studia dokončil v roce 2001 ziskem akademického titulu Ph.D. O rok později získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy akademický titul doktora filozofie. V letech 1990 - 2019 působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR. Nejprve jako pomocná vědecká síla, následně coby pracovník onomastického oddělení a od roku 2006 jako jeho vedoucí. Současně s tím byl od roku 1994 činný též v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde vedl semináře z toponomastiky a antroponomastiky a také diplomové práce v tomto oboru. Počínaje rokem 2005 je i školitelem doktorského studia pro obor Český jazyk v rámci studijního programu Filologie na této fakultě. Je řešitelem či spoluřešitelem několika grantů v oblasti onomastiky a dále členem několika odborných institucí v České republice i v zahraničí. Působí také v redakčních radách českých i zahraničních odborných časopisů zaměřených na onomastiku. Pořádal též vědeckou konferenci o onomastice v Praze a podílel se na pořádání konferencí v zahraničí . V roce 2004 získal prémii Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky Akademie věd České republiky.