Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Dějiny Ostravy : Antošovice, Bartovice, Heřmanice, Hošťalkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Krásné Pole, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Martinov, Michálkovice, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Pustkovec, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice, Výškovice, Zábřeh nad Odrou

Mečislav Borák, Karel Jiřík, Milan Myška, Andělín Grobelný, Bohuslav Klíma, Blanka Pitronová, Jaroslav Bakala, Blažena Gracová, Jan Steiner

Sfinga | 1993


Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 811
Jazyky: česky
Vydání: Vydání první
ISBN: 9788085491395
Vydáno v: Ostrava
Vystaveno: út 2. ledna 2024 13:51
Číslo položky: 722806

Přehledné dějiny Ostravy jsou prvním pokusem o moderní syntézu v kontextu s celonárodními dějinami. Úvodní část podává obraz přírodních poměrů. Historický výklad zahrnuje období od pravěkého osídlení až do osvobození města znacistické okupace v dubnu 1945. Pojal nejen vývoj hospodářských, politických a sociálních, ale i kulturních, uměleckých, církevních a spolkových poměrů. Závěrem jsou uvedeny dějiny připojených obcí. Přílohy obsahují údaje ovývoji počtu obyvatel města Ostravy a připojených obcí, těžbě uhlí, výrobě koksu v OKR a ostravské části revíru v letech 1892 až 1945, těžbě uhlí, výrobě koksu a stavu osazenstva podle závodů v ostravské části revíru v letech1892-1945, stavu dělnictva, výrobě surového železa včetně litiny a válcovaného materiálu ve Vítkovických železárnách v letech 1828-1945.

Komentáře ke knize
Mečislav Borák

Mečislav Borák byl český historik, zabývající se českými dějinami v 20. století se zaměřením na Slezsko. Specializoval se na česko-slovensko-polské vztahy, okupaci a odboj v Československu za druhé světové války, problematiku soudních i mimosoudních perzekucí po roce 1945 a perzekuci československých občanů v Sovětském svazu. Po absolvování SVVŠ ve Frýdku-Místku vystudoval fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1972 získal titul PhDr. a v roce 1987 obhájil kandidátskou práci a získal titul CSc. V letech 1969–1975 pracoval v Družstvu umělecké výroby Zlatník Ostrava jako sociální pracovník a psycholog. Od roku 1975 pak jako odborný pracovník ve Slezském muzeu v Opavě. V roce 1987 nastoupil jako odborný pracovník do Slezského ústavu ČSAV v Opavě, který se v roce 1993 stal součástí Slezského zemského muzea. Od roku 1998 vyučoval na filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a později na fakultě veřejných politik téže univerzity. Dne 18. září 2009 byl jmenován profesorem. Je držitelem mnoha ocenění a podílel se na více než deseti televizních dokumentech s historickou tematikou. Byl členem redakčních rad několika časopisů např. Slezský sborník a Těšínsko .

Karel Jiřík

Karel Jiřík byl český historik a archivář, dlouholetý pracovník a ředitel Archivu města Ostravy. Zabýval se především regionální historií Ostravska, pod jeho vedením byly zpracovány obsáhlé Dějiny Ostravy. Karel Jiřík se narodil v Janovicích nad Úhlavou. Po maturitě na klatovském reálném gymnáziu v roce 1950 odešel studovat historii a archivnictví na na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po ukončení studia v roce 1955 nastoupil jako odborný referent pro archivy národních výborů a Státní archiv pražského kraje na archivní oddělení Krajské správy ministerstva vnitra v Praze. Za jeho vedení se okresní archivy bývalého Pražského kraje brzy dostaly mezi nejlepší v tehdejší ČSR a některé z nich vydaly první tištěné průvodce po svých fondech a sbírkách . Inicioval rovněž založení Středočeského sborníku historického a podnítil také vydání dvou svazků Historicko-vlastivědné bibliografie a sborníku Z dějin dělnického hnutí na Kladensku, na jehož přípravě se podílel s ředitelem Okresního archivu v Kladně. V roce 1961 přišel do Ostravy, když využil nabídky stanout v čele tamního městského archivu, jenž se krátce před jeho příchodem přesunul z Nové radnice do objektu bývalé radnice v Přívoze. Zde jej čekaly rozsáhlé organizační a archivní úlohy související se soustřeďováním archivního materiálu a doplňováním archivní knihovny. V roce 1962 se musel ujmout navíc ještě funkce městského kronikáře a zpracovat zápisy za rok 1962 a zčásti též za rok 1963. Za nedílnou součást své profese vnímal pokládal využívání a zpracování archiválií pro vlastní vědeckou práci. Obdobně jako v předchozím působišti v Praze prosadil vydávání historického sborníku k dějinám a rozvoji města, který nazval Ostrava. Jeho první svazek vyšel v roce 1963. V roce 1965 v rámci oslav 20. výročí osvobození Ostravy zpracoval a zredigoval tematickou publika...

Bohuslav Klíma

Narozen 26.3.1925 v Drahotušicích u Hranic, zemřel v 6.2. 2000 v Brně. RNDr., CSc., pracovník Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně, vedoucí oddělení paleolitu. Práce v oboru.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Adoptujte knihu jen za 29 Kč.

Nemůžete si vybrat? Zvolte si žánr a my vybereme za vás.

Zjistit více