Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 236, viii. barev. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 978-80-86829-46-3 (váz.) |
Vydáno v: | České Budějovice |
Vystaveno: | čt 16. března 2023 13:36 |
Číslo položky: | 519205 |
Autor přibližuje milovníkům historie složité dějiny chotěšovského kláštera, jež ukazují jeho osudy jako výsledek snažení konkrétních lidí ovlivňujících jeho osud.
Nejvýznamnější duchovní institucí na jižním Plzeňsku byla bývalá kanonie premonstrátek v Chotěšově. Tento klášter sehrál zásadní kultivační úlohu při kolonizaci Chotěšovska, což konkrétně znamená zemědělskou a lesnickou činnost včetně rybářství, spolu s duchovním a kulturním působení na široké okolí. K historii této instituce existuje několik starších nepublikovaných a tudíž těžko přístupných studií (V. Bogner 1935, V. Bok 1961, J. Čechura 2002). Moderní monografie však dosud chyběla. PhDr. Milan Hlinomaz Ph.D. se rozhodl tuto mezeru zaplnit. Jako autor řady publikací k dějinám českých klášterů, především premonstrátů a cisterciáků, předkládá dnes čtenářům svoji novou monografii "Dějiny kláštera premonstrátek Chotěšov".
Narodil se roku 1959 v Praze, kde prožil i většinu života. Po absolvování středoškolského studia a dvouleté základní vojenské služby v Brně nastoupil jako pracovník fyzické ochrany archiválií do Státního ústředního archivu v Praze. Zde při zaměstnání absolvoval dvouletý archivní kurs a stal se archivářem druhého oddělení zmíněné instituce. Roku 1986 byl přijat ke studiu archivnictví a historie na Filozofické fakultě UK. Tamtéž složil v roce 1992 rigorózní zkoušku z pomocných věd historických a obhájil práci Vývoj československé státní symboliky v letech 1918-1990 . Roku 1990 přešel do Archivu Národního muzea, kde uspořádal několik písemných pozůstalostí různých osobností . V letech 1993-1995 působil jako archivář a knihovník v knihovně premonstrátského kláštera na Strahově a externě v knihovně cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, kde byl odborným garantem převzetí a uložení restituovaného klášterního archivního fondu ze SOA Třeboň. V letech 1990-1996 byl rovněž členem heraldické komise při Parlamentu České republiky, jejíž vznik inicioval, a měl podíl na vytvoření československé a roku 1993 české státní symboliky. Od května 1996 do dubna 2009 působil jako knihovník a archivář kláštera premonstrátů v Teplé. Zde měl na starosti katalogizaci fondů a také se podílel na vydání soupisu tepelských rukopisů. Dále sepsal a vydal přehledy tepelských prvotisků a paleotypů , čímž prakticky umožnil prohlásit tepelský fond za kulturní památku. V současné době vede spisovou službu na České inspekci životního prostředí v Praze.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem