Paul Leppin byl pražský německý dekadentní básník, spisovatel, dramatik a redaktor, civilním povoláním byl poštovní úředník. Paul Leppin se narodil v rodině vyučeného hodináře Josefa Leppina , který se však živil jako zapisovatel, a vychovatelky Pauline, rozené Scharsach . Oba rodiče přišli do Prahy z moravského Frýdlantu. V letech 1888 až 1897 absolvoval gymnázium ve Štěpánské ulici . V té době se také spřátelil s Camillem Hoffmannem. Vzhledem k nelehké finanční situaci rodiny nemohl pokračovat ve studiích na univerzitě, a tak roku 1897 nastoupil jako úředník Poštovního a telegrafního úřadu. Na přelomu století začal publikovat první texty a recenze a záhy se stal nedílnou součástí pražského německého literárního života. Byl členem Spolku německých výtvarných umělců v Čechách a pravidelně se stýkal s dalšími německy hovořícími umělci, mezi nimiž nechyběli Oskar Wiener, Victor Hadwiger, Richard Teschner či Gustav Meyrink, toho času ještě používající původního příjmení Meyer. Znal se též s Jiřím Karáskem ze Lvovic. V roce 1907 se oženil s Henriette Bogner , která pocházela z bohaté liberecké rodiny. V květnu 1908 se páru narodil syn Paul. Po roce 1918 zůstal Leppin v Praze, v roce 1920 se stal účetním radou. Ke svým padesátinám obdržel oficiální uznání i od kanceláře prezidenta republiky. Roku 1937 jeho jediný syn Paul zemřel. Přestože Leppin nikdy nepatřil k německým nacionalistům, byl během okupace vnímán jako nepřítel. Zemřel krátce před koncem války na následky svého bohémského života. Jeho knihovna byla zničena během Pražského povstání. Jeho manželka byla vysídlena do Německa, kde krátce nato zemřela. Roku 1899 publikoval první básně ve výboru Goethe-Festschrift vydaném Čítárnou a přednáškovou síní německých studentů a b...