Hodnocení knihy

Co víme o smrti

Miroslav Sígl

Epocha | 2006

Kategorie:

Filozofie a náboženství 6177x

Filozofie 1452x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	415
Jazyky:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
ISBN:	9788087027110
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 22. srpna 2023 16:37
Číslo položky:	619695

Popis
Komentáře

Komplexní pohled na věčné životní otázky stárnutí, umírání a smrti včetně všech jejích podob. Kam až dospělo od dob pohanských, antických, středověkých a novověkých filosoficko-teologické poznání. Co o smrti najdeme v bibli, žalmech, mešních modlitbách, co říkají staroegyptské mravní nauky, čínský myslitel, talmud nebo korán, autoři období humanismu, baroka a osvícenství. A jak přemýšlejí současní vědci mnoha oborů, dospívající v moderním věku k interdisciplinárnímu přístupu k dalšímu bádání. Jak se projevuje smrt v dílech literátů, hudebních umělců a dalších tvůrců, o čem vypovídají hřbitovní nápisy spojené s lidovou poezií, logicky zde rozčleněné pro užití těch, kteří takové nápisy hledají, v kolika písních znárodnělých a zlidovělých se objevují verše o posledních věcech člověka, které nejčastější skladby znějí smutečními síněmi. Kniha zahrnuje další závažná témata, jakými jsou vraždy a sebevraždy, trest smrti, stáří a úmrtnost, péče o umírající se srovnáním ve světě a u nás. Jaké jsou zákonné normy, týkající se těchto otázek, na základě nichž se poskytují u nás pohřební služby, jaké máme svátky zemřelých. a proč je uctíváme. Nechybějí informace o pohřebištích, kostnicích a krematoriích, zevrubný seznam muzeí a památníků v naší zemi. Kniha je doplněna slovníkem vybraných pojmů.

Komentáře ke knize

Miroslav Sígl 12x

Miroslav Sígl byl český publicista a spisovatel. Vystudoval měšťanskou školu T. G. Masaryka v Neratovicích a Jubilejní měšťanskou školu Svatopluka Čecha v Obříství, dále Obchodní akademii Praha-Karlín a Vysokou školu politickou v Praze. Stal se redaktorem Mladé fronty , Hospodářských novin , Televizních novin Československé televize, Mediažurnálu, Inovačního podnikání, Času a dalších periodik. Přispíval do mnoha dalších periodik. Jeho tématy byly hlavně ekonomika, žurnalistika a regionální historie. Jako pracovník redakce Televizních novin se v srpnu 1968 podílel na vzniku a provozu rozhlasového Svobodného vysílače, proto byl následně z ČST propuštěn. V době normalizace nemohl publikovat. Do roku 1988 pracoval jako rešeršér ve Strojírenském informačním ústavu, odkud musel odejít kvůli šíření samizdatových Lidových novin. Po sametové revoluci byl zakládajícím členem Syndikátu novinářů České republiky a spoluzakladatelem Klubu novinářů Pražského jara 68. Byl dlouholetým kronikářem rodného Obříství. Spolupracoval s kronikáři několika obcí na Mělnicku a Prahy 10. Město Mělník ocenilo jeho dlouholetý přínos pro Mělník a celý region, starosta města mu při příležitosti jeho 85. narozenin předal Denár kněžny Emmy. Byl ženatý, měl tři děti, šest vnoučat, čtyři pravnučky. Napsal mnoho knih, například