Motel Halali je ideální místo.
Na samotě, hluboko v lesích, kromě personálu sem nezabloudí živá duše, jak je rok uherák dlouhý.
Přesně to správné prostředí pro víkendový kurs doktora Reiniše, kurs, který je určen lidem hledajícím smysl života. Čili to pravé pro Hanušovou, Křenovcovou, Lefnerovou v závěsu s Nedobylem a koneckonců i pro Vernera. Ne tak úplně to pravé pro Měchuru, ale to teď nebudeme rozpatlávat. Důležité je, že se účastníci kursu dozví něco o tom, jak žít. A také něco o tom, jak přežít. Z hlubokých lesů, vonících jehličím, hnilobou a krví, se totiž vynoří zombie myslivci. Oči podlité hnisem, loví oslabené kusy a valí se ve dvou vlnách – nejdříve běžně mručící zombivci, které nezajímá nic jiného než mozky, později jejich sofistikovanější nadřízení, disponující ďábelsky nemrtvou inteligencí. Což je ideální konstelace, protože základní smysloživotní zákon doktora Reiniše zní: „Rozum a instinkt musí být v rovnováze.“ Takže naši hrdinové nemají šanci. Navíc proti zombivcům stojí sami, bez možnosti záchrany zvenčí, protože se nacházejí na tom nejopuštěnějším, nejodlehlejším místě na Křivoklátsku.
Na samotě, hluboko v lesích, kromě personálu tam nezabloudí živá duše, jak je rok uherák dlouhý.
Motel Halali je ideální místo.

Choking Hazard: The Book není pouhým přepisem scénáře ke stejnojmennému filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy. To by si Petr Macek nedovolil. Kniha jde dál. Noří se do duší svých hrdinů se stejnou neústupností, s jakou se krvelačné spáry zombie myslivců zatínají do jejich masa, a vytahuje na světlo jejich nejniternější pocity. Protože jedině mezi tím marastem můžete najít smysl života!