Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Český špion Erwin van Haarlem

Jaroslav Kmenta

JKM | 2010

Zobrazit vše

Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Pevná
Počet stran: 475
Jazyky: česky
Vydání: Vyd. 2
ISBN: 978-80-903603-6-5 (váz.)
Vydáno v: Praha
Vystaveno: pá 26. února 2021 15:17
Číslo položky: 157441

Špionážní román pro muže… V sedmdesátých letech vyškolila československá rozvědka elitního špiona. Dala mu jméno Erwin van Haarlem. Jeden z nejutajovanějších špionů východního bloku se pak ve Velké Británii dostal do nejtěsnější blízkosti západních politiků a židovských organizací. Odhalen a zatčen byl až těsně před pádem železné opony. Co všechno se mu podařilo získat, jak žil a jaké je jeho pravé jméno? … ale i pro ženy Jméno Erwin van Haarlem dostal československý špion po skutečně žijícím holandském chlapci, kterého se jeho matka hned po porodu zřekla a odvezla ho do dětského domova v Teplicích. Chlapce pak po válce adoptovala česká rodina a dala mu úplně jiné jméno a příjmení. Rozvědka si proto „vypůjčila“ pro svého elitního špiona volné jméno Erwin van Haarlem… Jenže v roce 1977 se v holandské matce probudil mateřský cit a začala svého biologického syna v Československu hledat. Našla toho, po kom toužila, nebo se stala obětí špionážních her? To všechno najdete v této unikátní knize, o níž její autor sám píše: „Je to neuvěřitelný příběh, který by jen stěží někdo dokázal vymyslet. Při psaní této knihy jsem si uvědomil, že tak dramatický, napínavý a hluboce lidský příběh dokáže napsat jen život sám.“

Komentáře ke knize
Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Výhodné komplety

Kupte knihy hromadně za výhodné ceny!

Procházet