Hodnocení knihy

Československo ve zvláštních službách : Díl III - pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989

Karel Pacner

Themis | 2002

Kategorie:

Literatura faktu 1690x

Štítky:

zpravodajské služby 329x

389 Kč

Stav:	Dobrý
Dostupnost:	Skladem na prodejně
Část souboru:	Československo ve zvláštních službách : pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 - Karel Pacner (2002, Themis)
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	710
Jazyky:	česky
Edice:	Historie 40x
Vydání:	Vydání 1.
ISBN:	9788073120122
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 24. října 2023 14:46
Číslo položky:	671784

Popis
Komentáře

Díl 3.

Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989

Publikace o přestavbě československých zpravodajských služeb v letech 1945-1961, o jejich prosovětské orientaci a úloze českých agentů ve třetím odboji.

Zasvěcené líčení postupné likvidace československé nekomunistické zpravodajské služby, budování čs. komunistické rozvědky včetně čistek v ní, odposlechů telefonů a jiných činností komunistických tajných služeb. Vedle řady hůře dokumentovatelných akcí československých špionů se autor podrobněji zabývá osudy bratří Františka (1917-1988) a Vojtěcha (1920) Klečků, Charlese Kateka (1910-1971), Kurta Tauba (1911), generála Miloslava Kašpara, Zdeňka Kordiny a Vlastislava Chalupy (1919), a jejich působením za 2. světové války i po ní. Zvláštní kapitoly jsou věnovány protikomunistické špionážní činnosti. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem.

Komentáře ke knize

Karel Pacner 40x

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.