Igor Lukes
Československo nad propastí : selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948

2014 | Nakladatelství Prostor

Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948. Ústředním bodem jeho práce je pokus o odpověď na klíčovou otázku: proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztah…ů kStalinovu SSSR, tak neuspěli. Bylo to především jejich selhání, či selhání poválečné československé společnosti, poznamenané traumatem Mnichova a paralyzované zažitým strachem z šesti let nacistické okupace? Proč československá veřejnost s převážně pozitivním vztahem k USA a často až nekritickým obdivem k „americkému způsobu života“ tak snadno a rychle podlehla stalinizaci? A nakolik k tomu přispěly omyly a chyby americké politiky a jejích reprezentantů v poválečné Praze? To je hlavní okruh otázek, na něž Igor Lukeš ve své práci poctivě a s vědeckou akribií hledá odpovědi. V prvních kapitolách se vrací do roku 1938 a do let druhé světové války a zkoumá mnichovské trauma česko-slovenské společnosti a prezidenta Beneše, dopady československo-sovětské smlouvy z prosince 1943 a košického programu z dubna 1945. Zdůrazňuje také dopad amerického rozhodnutí přenechat osvobození Prahy Sovětům v květnu roku 1945. Co bylo pro americkou politiku spíše vojensko-technickým problémem, utvrdilo převážnou část poválečné československé společnosti ve falešném přesvědčení, že „jako nás v Mnichově prodali Němcům, v Jaltě nás nechali Rusům“. Vyvrátit tuto mylnou představu se Američanům v Praze v letech 1945–1948 nepodařilo; ta ostatně přežívá v nezanedbatelné části české společnosti dodnes. Autor detailně a barvitě líčí diplomatické i zpravodajské aktivity Američanů v poválečném Československu, a zaujímá k nim kritický postoj, zejména k jejich často neuvěřitelnému amatérismu. Nejpropracovaněji jej prokázal na osobě amerického velvyslance Lawrence Steinhardta, na jedné straně brilantního politického analytika, na straně druhé člověka, který zanedbával své povinnosti a preferoval soukromé zájmy. Vynikající a v české historiografii jedinečné jsou Lukešovy portréty dalších amerických představitelů v poválečném Československu, ať již jde o Charlese Kateka, Kurta Tauba, Waltera Birge, Spencera Taggarta či o jejich československé spolupracovníky.
Autor popisuje znárodňování, odsun sudetských Němců, stažení Rudé armády a amerických vojsk, štěchovickou aféru, volby v květnu 1946, odmítnutí Marshallova plánu, únor 1948, operaci StB „Kámen“ , Američany jako „špiony a sabotéry“, odsouzení majora J. Nechanského a V. Wahla, počáteční období studené války.

Na přední straně obálky použita fotografie zaměstnanců velvyslanectví USA v Praze z archivu Louisy Schaffnerové.

Z anglického originálu On the Edge of the Cold War. American Diplomats and Spies in Postwar Prague, vydaného nakladatelstvím Oxford University Press v New Yorku v roce 2010 přeložili Jan Jirák a Ladislav Köppl.
Za tuto knihu obdržel Igor Lukeš v roce 2012 ocenění CIA za „vynikající přínos literatuře o zpravodajství“. Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948. Ústředním bodem jeho práce je pokus o …odpověď na klíčovou otázku: proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztahů kStalinovu SSSR, tak neuspěli. Bylo to především jejich selhání, či selhání poválečné československé společnosti, poznamenané traumatem Mnichova a paralyzované zažitým strachem z šesti let nacistické okupace? Proč československá veřejnost s převážně pozitivním vztahem k USA a často až nekritickým obdivem k „americkému způsobu života“ tak snadno a rychle podlehla stalinizaci? A nakolik k tomu přispěly omyly a chyby americké politiky a jejích reprezentantů v poválečné Praze? To je hlavní okruh otázek, na něž Igor Lukeš ve své práci poctivě a s vědeckou akribií hledá odpovědi. V prvních kapitolách se vrací do roku 1938 a do let druhé světové války a zkoumá mnichovské trauma česko-slovenské společnosti a prezidenta Beneše, dopady československo-sovětské smlouvy z prosince 1943 a košického programu z dubna 1945. Zdůrazňuje také dopad amerického rozhodnutí přenechat osvobození Prahy Sovětům v květnu roku 1945. Co bylo pro americkou politiku spíše vojensko-technickým problémem, utvrdilo převážnou část poválečné československé společnosti ve falešném přesvědčení, že „jako nás v Mnichově prodali Němcům, v Jaltě nás nechali Rusům“. Vyvrátit tuto mylnou představu se Američanům v Praze v letech 1945–1948 nepodařilo; ta ostatně přežívá v nezanedbatelné části české společnosti dodnes. Autor detailně a barvitě líčí diplomatické i zpravodajské aktivity Američanů v poválečném Československu, a zaujímá k nim kritický postoj, zejména k jejich často neuvěřitelnému amatérismu. Nejpropracovaněji jej prokázal na osobě amerického velvyslance Lawrence Steinhardta, na jedné straně brilantního politického analytika, na straně druhé člověka, který zanedbával své povinnosti a preferoval soukromé zájmy. Vynikající a v české historiografii jedinečné jsou Lukešovy portréty dalších amerických představitelů v poválečném Československu, ať již jde o Charlese Kateka, Kurta Tauba, Waltera Birge, Spencera Taggarta či o jejich československé spolupracovníky.
Autor popisuje znárodňování, odsun sudetských Němců, stažení Rudé armády a amerických vojsk, štěchovickou aféru, volby v květnu 1946, odmítnutí Marshallova plánu, únor 1948, operaci StB „Kámen“ , Američany jako „špiony a sabotéry“, odsouzení majora J. Nechanského a V. Wahla, počáteční období studené války.

Na přední straně obálky použita fotografie zaměstnanců velvyslanectví USA v Praze z archivu Louisy Schaffnerové.

Z anglického originálu On the Edge of the Cold War. American Diplomats and Spies in Postwar Prague, vydaného nakladatelstvím Oxford University Press v New Yorku v roce 2010 přeložili Jan Jirák a Ladislav Köppl.
Za tuto knihu obdržel Igor Lukeš v roce 2012 ocenění CIA za „vynikající přínos literatuře o zpravodajství“.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	383
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072602926
ISBN:	9788072602926
Edice:	Obzor
Vydání:	V českém jazyce vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 3. 2024 15:12
Číslo položky:	788645

O autorovi

Igor Lukes

Igor Lukeš je český historik od 70. let 20. století žijící v Americe a honorární konzul České republiky v Bostonu. Vystudoval filosofii a historii na Univerzitě Karlově, působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana, ke kterému podle něj došlo „pomocí lží a v důsledku konspirace“. Přispívá do českých novin a časopisů. Je autorem řady knih, např. Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis , kniha Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Benes in the 30´s získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award. Historik Vít Smetana při recenzi jeho knihy „Československo nad propastí“ kvůli chybám, omylům a metodologickým proviněním, jichž se Lukeš v knize dopustil, doporučil, aby se do budoucna věnoval historickým románům. Lukeš kritizoval Čechy za odmítavý postoj vůči imigrantům během evropské migrační krize v roce 2015 a také vyzdvihl multikulturní společnost ve Spojených státech, když prohlásil: „Sám žiji v zemi, kde se střetávají desítky různých kultur, desítky různých náboženství a podle mého názoru to funguje mnohem lépe tam, než tady.“ V dubnu 2016 Lukeš v rozhovoru s Tomášem Klvaňou v Reflexu označil amerického whistleblowera Edwarda Snowdena za „zrádce“ a prohlásil coby veřejný podporovatel Demokratů, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, dojde k oslabení NATO a v České republice by se mohli dostat k moci „putinovci“. Po smrti George Floyda začaly být v USA a západní Evropě strhávány a vandalizovány sochy historických osobností, například Winstona Churchilla, George Washingtona nebo Kryštofa Kolumba. Lukeš prohlásil, že by ve veřejném prostoru neměla být „socha nebo cokoliv jiného, co symbolizuje něco, co...

Více od autora