Mirjam Bohatcová byla česká badatelka v oblasti dějin knihtisku, knihovědkyně, historička a bibliografka. Mirjam Bohatcová se narodila se v rodině Slavomila Daňka, profesora Husovy bohoslovecké fakulty jako Mirjam Daňková. Studovala germanistiku na pražské Filozofické fakultě, kvůli nacistické okupaci a uzavření českých vysokých škol v roce 1941 musela studium přerušit. Tehdy absolvovala knihovnický kurz, který v době okupace otevřelo ministerstvo školství. V letech 1941–1951 působila jako kurátorka Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea v Praze. V roce 1951 ukončila Mirjam Bohatcová studia disertační prací „Bratrské tisky ivančické a kralické “ a získala doktorát filozofie. V letech 1952–1972 pracovala v Kabinetu filologické dokumentace ČSAV jako vedoucí fotoarchivu rukopisů a starých tisků. V době normalizace byla přinucena Akademii věd opustit a pracovala pak v redakcích nakladatelství Artia a Panorama jako odborná redaktorka. Po změně politické situace v roce 1989 vedla už v důchodovém věku Knihovědný seminář Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze. Mirjam Bohatcová publikovala v prestižní ročence Gutenberg Jahrbuch a byla aktivní členkou Matice české. Badatelskou doménou Bohatcové byly zejména české tisky období raného novověku, především 16. a 17. století. Zabývala se klasickým popisem starých tisků a typografickým rozborem včetně grafické a ikonografické výzdoby. Precizně zpracovávala rovněž produkci jednotlivých pražských tiskařských dílen především 16. století a zařadila je do dobového kulturního kontextu. Stěžejním zájmem jejího bádání byly tisky českobratrské tiskárny v Ivančicích a zejména pak Bible kralická. Dočkala se vydání faksimile Bible kralické v roce 1995, jejíž sedmý díl obsahuje shrnující studii M. Bohatcové o dějinách českých biblických tisků. Vrcholným dílem Bohatcové byla popularizující monografie „Česká kniha v proměnách staletí“, j...