Lumír Čivrný
Bylo takové ticho : básnické texty z pozůstalosti

2005 | Nakladatelství Akropolis

Osobnost a veškeré původní i překladové dílo Lumíra Čivrného , laureáta Státní ceny za literaturu pro rok 1999, zaznamenávají až polistopadové encyklopedie a slovníky spisovatelů, včetně bibliografií samizdatových publikací . Františkem Halasem kdysi objevený básník a mezitím – po knize Ráno tkané nahrubo – už jen el…itní překladatel vydal svoji další původní sbírku básní až v zahraničí . V tehdejším Československu byl tehdy vydáván jen na kopírkách samizdatu . V roce 2005, u příležitosti nedožitých devadesátin Lumíra Čivrného vychází publikace jeho dosud nevydaných básní. Tyto dosud nepublikované verše z konce 80. a 90. let, které autor připravoval k vydání pro sbírku s pracovním názvem Zaklínání , tvoří základ plánované knihy, doplněné texty z obou předchozích a v České republice pouze samizdatem vydaných publikací. Volný verš s litaniemi za Jaroslava Seiferta a další světové básníky se tu mísí s klasickou formou reflexivní výpovědi o člověku a jeho láskách. Publikace tak může zpřístupnit neznámou část Čivrného díla, které si i svým nedobrovolným mlčením uchovalo svůj nepochybný básnický charakter. Knihu edičně připravil a doslovem opatřil básníkův přítel Václav Daněk. Osobnost a veškeré původní i překladové dílo Lumíra Čivrného , laureáta Státní ceny za literaturu pro rok 1999, zaznamenávají až polistopadové encyklopedie a slovníky spisovatelů, včetně bibliografií …samizdatových publikací . Františkem Halasem kdysi objevený básník a mezitím – po knize Ráno tkané nahrubo – už jen elitní překladatel vydal svoji další původní sbírku básní až v zahraničí . V tehdejším Československu byl tehdy vydáván jen na kopírkách samizdatu . V roce 2005, u příležitosti nedožitých devadesátin Lumíra Čivrného vychází publikace jeho dosud nevydaných básní. Tyto dosud nepublikované verše z konce 80. a 90. let, které autor připravoval k vydání pro sbírku s pracovním názvem Zaklínání , tvoří základ plánované knihy, doplněné texty z obou předchozích a v České republice pouze samizdatem vydaných publikací. Volný verš s litaniemi za Jaroslava Seiferta a další světové básníky se tu mísí s klasickou formou reflexivní výpovědi o člověku a jeho láskách. Publikace tak může zpřístupnit neznámou část Čivrného díla, které si i svým nedobrovolným mlčením uchovalo svůj nepochybný básnický charakter. Knihu edičně připravil a doslovem opatřil básníkův přítel Václav Daněk.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086903052
ISBN:	9788086903057
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 9. 2023 11:36
Číslo položky:	642654

O autorovi

Lumír Čivrný

Lumír Čivrný byl český a československý básník, prozaik, překladatel a politik; poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa a náměstek ministrů československých vlád v 50. letech. Jeho otec byl barvířským dělníkem. Lumír vystudoval obecnou školu v rodné obci, od roku 1927 studoval na gymnáziu v Trutnově, kde maturoval roku 1934. Pak studoval čtyři semestry na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nakonec studoval od roku 1936 obor romanistika a germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle jiného zdroje šlo o obory francouzština, němčina, srovnávací literatura a estetika. Vysokou školu absolvoval až roku 1946. V období let 1936–1938 byl členem skupiny Blok. V letech 1940–1945 působil jako nakladatelský redaktor. Později pracoval na pozici tajemníka Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Za války se podílel na odboji. Od listopadu 1939 do ledna 1940 vězněn gestapem. V prosinci 1944 se stal členem IV. ilegálního vedení KSČ. Po válce se veřejně a politicky angažoval. 24. května 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do této funkce ho pak potvrdil i VIII. sjezd KSČ, Od roku 1945 do dubna 1946 byl členem sekretariátu ÚV KSČ. Do roku 1947 byl vedoucím odboru kultury Kulturního a propagačního oddělení ÚV KSČ, následně přešel na ministerstvo informací, kde od léta roku 1948 působil jako přednosta odboru pro kulturní styky se zahraničím . Na této pozici na ministerstvu informací setrval do roku 1949. Od roku 1949 do roku 1952 byl náměstkem ministra informací a osvěty a v letech 1952–1953 náměstkem ministra školství, věd a umění. V roce 1953 zastával post náměstka předsedy Státního výboru pro věci umění a v období let 1953–1954 působil coby náměstek ministra kultury. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za K...

Více od autora