Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 232 |
Jazyky: | česky |
ISBN: | 978-80-903919-0-1 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 20. ledna 2021 9:23 |
Číslo položky: | 144733 |
Je to asi nejvzrušivější kniha, která byla napsána o Třetí říši a jejích předních mužích. Autor, mezinárodně uznávaný průzkumník Tibetu, se v letech 1935-43 v Berlíně setkával - „bez pověření“ - s elitou tehdejší Říše k osobním rozhovorům. Tato setkání v izolovaném a zavrženém Německu jsou velice významná a představují cenné rozšíření našich znalostí soudobých dějin. Sven Hedin, neúplatný a ušlechtilý švédský vlastenec, nám umožňuje hluboký pohled do vůdčích kruhů nacionálně socialistické vlády. Po velkém zemětřesení, které bylo důsledkem druhé světové války, zde nastalo nebezpečí, že se historická pravda nedostane ke svému právu, a že osoby i události budou líčeny tak, jak si vyžádá zájem pozdější doby. Proto se mi zdálo důležité podat bez opisování, přikrášlování, snižování i bez doplňování zprávu o tom, co jsem vlastníma očima a ušima viděl a slyšel - i když šlo třeba jen o malé jednotlivosti ve velkém dramatu. Sven Hedin
Dr. Sven Anders Hedin KCIE byl švédský zeměpisec, topograf, cestovatel, fotograf, autor cestopisů a ilustrátor svých spisů. Ve čtyřech expedicích do Střední Asie objevil Transhimálaj , prameny řek Brahmaputra, Indus a Satledž, jezero Lobnor a zbytky měst, pohřebišť a Velké čínské zdi v pusté Tarimské pánvi. Hedinovo životní dílo dovršilo posmrtné vydání jeho Central Asia atlas. Jeho odkaz je do značné míry poškozen vztahem k nacismu. Jako patnáctiletý zažil Sven Hedin ve Stockholmu triumfální návrat polárníka Adolfa Erika Nordenskjölda z prvního úspěšného proplutí Severovýchodním průjezdem. Od té chvíle toužil stát se objevitelem. Studie u německého zeměpisce a sinologa Ferdinanda von Richthofen v něm vzbudily obdiv k Německu a posílily rozhodnutí podniknout výpravy do Střední Asie a zahladit poslední bílá místa na mapě Asie. Po promoci, a když ovládl četné jazyky a nářečí a podnikl dvě cesty Persií, neuposlechl rad Ferdinanda von Richthofen, aby pokračoval ve studiích zeměpisu a obeznámil se s metodami zeměpisného výzkumu; proto musil později hodnocení výsledků svých expedic přenechat jiným učencům. Ve třech odvážných výpravách do hor a pustin Střední Asie v letech 1894 až 1908 zmapoval a probádal do té doby neznámá území Východního Turkestánu a Tibetu. Při návratu do Stockholmu roku 1909 byl uvítán stejně triumfálně jako Adolf Erik Nordenskjöld. Roku 1902 se stal doposud posledním Švédem z královského domu, který byl povýšen do šlechtického stavu, a stal se koryfejem Švédska. Jakožto člen dvou akademií věd měl hlasovací právo při udílení Nobelových cen. Záznamy ze svých výprav položil základy přesné mapy Střední Asie. Byl světoznámý dík své vědecké dokumentaci a populáním cestopisům s vlastními fotografiemi, akvarely a kresbami...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem