Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná, celokožená |
Počet stran: | 185 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Jindřich Wielgus |
Editor: | Antonín Matěj Píša |
Edice: | 29. svazek ed. Skvosty 97x |
Vydání: | 6 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 7 000 ks |
Vystaveno: | út 31. května 2022 12:45 |
Číslo položky: | 342153 |
V této knize najdete sedm básnických sbírek, které autor považoval za stěžejní: Torzo života Melancholická pouť Sluneční hodiny Měsíce Hlas ticha Stoletý kalendář Verše rodinné a jiné V Torzu života a Melancholické pouti se opakuje motiv krutého a bolestného lidského údělu, ve Slunečních hodinách nachází autor solidaritu mezi chudými a proměňuje svůj individualistický postoj ke skutečnosti v objektivní. Ve sbírce Hlas ticha, Verše rodinné a jiné a Měsíce z období války klade důraz na národní hodnoty. Stoletý kalendář se vrací k předválečným motivům a zároveň dál rozvíjí otázky sociální. Každá sbírka odráží jisté autorovo tvůrčí období a pro všechny je příznačná krystalická čistota výrazu a melodičnost verše.
Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek , byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst. V Praze se seznámil s ostatními anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, v rámci kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze. Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce. Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky. „Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zde někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umír...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem