Zapomenutý příběh jedné z nejdramatičtějších misí 2. světové války.

28. ledna 1945 proklouzlo 121 speciálně vybraných vojáků z elitního 6. praporu rangerů americké armády za nepřátelské linie na Filipínách. Cíl jejich mise: urazit pětačtyřicet kilometrů a pokusit se o osvobození 513 amerických a britských válečných zajatců, kteří strávili tři roky v pekelných podmínkách tábora nedaleko města Cabanatuan. Mezi zajatci byli i poslední z vojáků, kteří přežili Batánský pochod smrti, ale jejich neobyčejně silná vůle k životu už jim brzy nemusela být nic platná - jinde na Filipínách už japonská armáda při ústupu před americkými jednotkami popravila nespočet amerických zajatců. Během nepozorovaného postupu nepřátelským územím rangerové zjistili, že Cabanatuan se stal hlavní přestupní stanicí japonského ústupu a že místo několika desítek stráží proti sobě možná budou mít ne méně než 8000 bojem zocelených nepřátelských vojáků.
Sugestivní vylíčení útoku, zachycené minutu po minutě, i kronika děsivých prožitků zajatců samotných jsou ukázkou skutečného mistrovství Hamptona Sidese. Ale Armáda duchů je víc než jen napínavá válečná sága. Hampton Sides zkoumá chování lidí vystavených extrémnímu tlaku - přizpůsobivost zajatců, kteří vzdorovali svým japonským věznitelům dokonce i přes to, že prožívali nepopsatelná muka, trpěli hlady a sužovali je tropické nemoci; ostré kulturní střety s japonskými strážemi a vojáky prodchnutými bojovou etikou bušidó; pozoruhodné hrdinství rangerů a filipínských partyzánů; složitost pohnutek amerického vrchního velení, které by po právu mohlo být odsuzováno za to, že v roce 1942 své muže na Batánu zanechalo; a bezmála sebevražedná odvaha několika amerických špehů, mezi nimiž se našli i kněží a jedna provozovatelka kabaretu, kteří riskovali život, aby zajatcům během jejich dlouhého utrpení nějak pomohli.