Inspirace od Bati po Jobse na cestě k firemní dlouhověkosti.

Je neoddiskutovatelné, že bariéry úspěšnosti podnikání mají své kořeny nejen v selhání trhu, právních nástrojů a v neočekávaných změnách ekosystému, ale také v nízké schopnosti zainteresovaných stran reagovat na aktuální situaci na trhu. Autoři tvrdí, že tuto skutečnost pocítili nejeden podnikatel, jenž byl v posledních několika letech vystaven velké ekonomické krizi, kdy se v rámci snahy o zachování své pozice musel a musí adaptovat na nově nastavené tržní podmínky. Z tohoto důvodu připravili knihu Adaptivní organizace s cílem pomoci organizacím rychle a pružně reagovat na měnící se podmínky v podnikatelském prostředí.

Kniha je psaná jasně živým a srozumitelným jazykem, s množstvím praktických a užitečných poznámek. V úvodní části jsou stručně charakterizovány adaptivní prvky firem Baťa, Toyota, BMW, Ikea a Apple. Autoři zde rozebírají dvanáct zásadních bariér při budování úspěšné organizace s tím, že řadě manažerů se tyto bariéry ještě zdaleka nepodařilo překonat. Kniha zaujme právě tím, že překonává mnohé tradiční pohledy na organizaci podniku, které se ukázaly jako nedostačující: centralizace, hierarchie, nedostatek experimentovaní, pevné hranice, nedostatek účelu apod.

Velice zajímavé je myšlení v modelech ZIPF, Lean Canvas (Ash Maurya) a evolučních fázích organizace podniku podle Milana Zeleného, jež autoři rozvíjejí. Právě poslední, budoucí, fázi je adaptivní organizace, která se rychle přizpůsobuje okolí a má vlastnosti anti křehkostí – tj. nejen pružně odolává turbulentním změnám a šokům z okolí, ale tyto turbulence ji posilňují a zlepšuji její konkurenční schopnosti.

Kniha přináší mnoho velmi srozumitelně a logicky popsaných užitečných organizačních a ekonomických nástrojů na rozvoj agility. Autoři nikomu nevnucují „nejlepší praktiky”, nýbrž předkládají moderní přístupy tak, aby si z nich mohl manažer vybrat ty, které jsou pro něho vhodné, a přizpůsobit je svému vlastnímu systému řízení. Kniha nejde do detailů; naopak poskytuje široký přehled literatury a odkazů, sumarizuje, zevšeobecňuje. Nepodporuje syndrom „zaručených postupů“, ale dává čtenáři možnost volby - možnost objevovat svou vlastní cestu.