Knihy
Umění a architektura
Hudba
Zpěvy sladké Francie

10X SVĚTOVÁ ČETBA - Germinie Lacerteuxová + Francouzské balady + Boží políčko + Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá + Zpěvy sladké Francie + Panna a cikán a jiné povídky + Lidé na Hemsö + Byla Lydie vinna? + Tribunová sútra Šestého patriarchy + Pohádka o 'Alá' addínovi a kouzelné lampě

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

"Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epických complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní b…rutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi. Ve svém výboru vyhnul jsem se vědomě písním, jejichž autor je znám tehdy, když ty písně znárodněly a staly se obecným majetkem. Chtěl jsem, aby mluvili jen oni bezejmenní básníci, ve kterých zpíval duch sladké Francie" - tak vymezil básník svůj sběratelský a překladatelský záměr v úvodu k prvnímu výboru. V této knize vycházejí poprvé souborně oba výbory - Zpěvy sladké Francie z r. 1925 a Nové zpěvy sladké Francie z r. 1930. Na druhou sbírku nevztahuje se již básníkův požadavek anonymity, neboť jsou zde otištěny písně, jejichž autor je znám. "Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epi…ckých complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní brutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi. Ve svém výboru vyhnul jsem se vědomě písním, jejichž autor je znám tehdy, když ty písně znárodněly a staly se obecným majetkem. Chtěl jsem, aby mluvili jen oni bezejmenní básníci, ve kterých zpíval duch sladké Francie" - tak vymezil básník svůj sběratelský a překladatelský záměr v úvodu k prvnímu výboru. V této knize vycházejí poprvé souborně oba výbory - Zpěvy sladké Francie z r. 1925 a Nové zpěvy sladké Francie z r. 1930. Na druhou sbírku nevztahuje se již básníkův požadavek anonymity, neboť jsou zde otištěny písně, jejichž autor je znám.

Obsažené svazky:

Pohádka o 'Alá' addínovi a kouzelné lampě 1961 (155 s., 3. vyd.)
Boží políčko 1964 (226 s., 3. vyd.)
Panna a cikán a jiné povídky 1966 (229 s., 1. vyd.)
Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá 1964 (269 s., 1. vyd.)
Byla Lydie vinna? 1958 (179 s., 1. vyd.)
Lidé na Hemsö 1958 (223 s., 1. vyd.)
Germinie Lacerteuxová 1958 (252 s., 1. vyd.)
Francouzské balady, výbor 1960 (139 s., 1. vyd.)
Tribunová sútra Šestého patriarchy 1989 (107 s., 2. vyd.)
Zpěvy sladké Francie 1956 (193 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý odřený hřbet, převazba, polokožená, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~
Stav Velmi dobrý převazba, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	% Skladem na prodejně	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	155 + 226 + 229 + 269 + 179 + 223 + 252 + 139 + 107 + 193
Jazyk:	česky
Překladatel:	Felix Tauer, Oldřich Král, Alois Josef Šťastný, Hana Skoumalová, Valter Feldstein, Darja Podlipská, Radko Kejzlar, Alena Hartmanová, Hanuš Jelínek
Edice:	159, 161, 185, 247, 271, 328, 331, 372, 553. svazek ed. 159, 161, 185, 247, 271, 328, 331, 372, 553. svazek ed. Světová četba, Světové četba, Krásná literatura, Světová četba (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění)
Vydání:	Vydání v SNKLU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2026 12:20
Číslo položky:	1959593

O autorech

Lion Feuchtwanger

Lion Feuchtwanger r) byl německý židovský spisovatel romanopisec, dramatik, překladatel a divadelní kritik. Narodil se 7. července 1884 v Mnichově do početné rodiny židovského továrníka. Studoval germanistiku, filozofii a antropologii v Mnichově a Berlíně , hodně cestoval, především do Itálie a Francie. V roce 1908 se stal vydavatelem vlastního literárního časopisu Der Spiegel a divadelním kritikem časopisu Die Schaubühne. Roku 1912 se oženil a o dva roky později byl internován do Tunisu, uprchl do Německa, žil v Mnichově, psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata. Z let 1918-1919 se datuje jeho přátelství s Bertoltem Brechtem. Od roku 1925 do roku 1933 žil v Berlíně, po nástupu Hitlera emigroval do Francie. Účastnil se protiválečných a protifašistických kongresů, patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistických hnutí, 1936 s Bertoltem Brechtem a Willi Bredelem založil a vydával emigrantský časopis Das Wort. V roce 1937 navštívil Sovětský svaz a později označil tuto cestu – vedle 1. světové války – za rozhodující prožitek pro svůj život a literární dílo. Cestopis Moskau je psán se sympatiemi k socialistickému státu a mj. polemizuje se známou knihou André Gida . Při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. Roku 1940 byl ve Francii internován a jen s velkými potížemi se dostal za hranice a posléze do USA. Od roku 1941 žil v Kalifornii. Po válce byl vyznamenán státní cenou NDR a Humboldtova berlínská univerzita mu udělila titul doktora h.c. : „Humanisticky a ostře protifašisticky orientovaný spisovatel, znamenitý vypravěč“. Jeho dílo je protiválečné a antifašistické. Začal jako překladatel, překládal například Aischyla, Aristofana, vedle protiválečných bás...

Více od autora

D. H Lawrence

David Herbert Lawrence se narodil roku 1885 v Eastwoodu jako čtvrté dítě horníka. ve třinácti letech získal stipendium na střední škole v Nottinghamu, kterou nedokončil, a později začal pracovat pro firmu na chirurgické nástroje za třináct šilinků týdně. Zanedlouho opustil i tuto práci a působil jako soukromý učitel v Eastwoodu. Během svých studií na Nottinghamské univerzitě, kde se připravoval na získání učitelského diplomu, začal psát svůj první román Bílý páv , který vyšel roku 1911 v nakladatelství Heinemann. Od té doby, s výjimkou krátkého období učitelování v Croydonu, se živil pouze psaním. Dva roky cestoval po Německu a Itálii a po návratu do Anglie se v červenci 1914 oženil s Friedou von Richthofen. Roku 1919 manželé Lawrencovi opustili Anglii a cestovali nejprve po Evropě, později po Austrálii a Americe. Na čas se usadili v Novém Mexiku, a roku 1929 se vrátili zpět do Evropy. V téže době však Lawrence těžce onemocněl a 2. března 1930 zemřel na tuberkulózu.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…