James George Frazer
Zlatá ratolest

1994 | Nakladatelství Mladá fronta

Kniha významného anglického badatele v oblasti etnografie a kulturní antropologie je obsáhlým pojednáním o magickém a mystickém myšlení v méně rozvinutých společnostech.

Legendární Zlatá ratolest patří k základním dílům světové etnografie. Jestliže si brzy po svém vydání získala ocenění odborníků a velkou oblibu… u čtenářské veřejnosti, oblibu trvající již více než tři čtvrtě století, zasloužilo se o to fundamentální zpracování vlastního námětu i literární kvalita díla. Tato studie o magii nabízí na podkladě obsáhlého etnografického materiálu ze života dávných i soudobých evropských i mimoevropských národů obraz magického myšleni, rituálů, mýtů, dokladů orální slovesnosti, zvyků a kmenových tradic, celého onoho nezřetelného podhoubí historie a kultury. Dramaticky a plasticky zpracovaný materiál se zabývá mimo jiné posvátností v magickém myšlení, vegetačními kulty, tabuizovanými činnostmi, osobami, slovy a předměty, démony i lidskými oběťmi, slavnostmi ohně, kouzelníky, vtělenými lidskými bohy, duší lidskou i vnější a mnoha dalšími tématy. Působivost Frazerova díla spočívá v tom, že do svých základních představ dovedl vkomponoval obrovské množství údajů z folklóru, klasické antiky, starověké Mezopotámie, Egypta, z bible, etnografie přírodních národů a vyvozovat z nich další pojmy tak. že vznikl bohatý, a přesto uzavřený celek, barvitě a sugestivně přibližující exotické nebo dávno minulé prostředí. Zlatá ratolest se stala na léta inspirací pro literáty a ovlivnila také vývoj některých vědních oborů: religionistiku, kulturní historii, výklad bible, folkloristiku, řecko-řimská studia, určitý směr psychoanalýzy aj. První české vydání v roce 1977 provázelo mnoho nesnází, tehdejšímu režimu Frazerovo dílo nebylo z ideologických důvodů příliš po chuti; vyšlo proto v malém nákladu, který byl vzápětí víceméně stažen z pultů, takže kniha byla těžko k sehnání. K tomu všemu její překladatelé nesměli publikovat, a tak vydání zaštítila svým jménem Libuše Boháčková, japanistka z Náprstkova muzea.

Slovo úvodem napsal Josef Kandert. Druhé vydání. Kniha významného anglického badatele v oblasti etnografie a kulturní antropologie je obsáhlým pojednáním o magickém a mystickém myšlení v méně rozvinutých společnostech.

Legendární Zlatá ratole…st patří k základním dílům světové etnografie. Jestliže si brzy po svém vydání získala ocenění odborníků a velkou oblibu u čtenářské veřejnosti, oblibu trvající již více než tři čtvrtě století, zasloužilo se o to fundamentální zpracování vlastního námětu i literární kvalita díla. Tato studie o magii nabízí na podkladě obsáhlého etnografického materiálu ze života dávných i soudobých evropských i mimoevropských národů obraz magického myšleni, rituálů, mýtů, dokladů orální slovesnosti, zvyků a kmenových tradic, celého onoho nezřetelného podhoubí historie a kultury. Dramaticky a plasticky zpracovaný materiál se zabývá mimo jiné posvátností v magickém myšlení, vegetačními kulty, tabuizovanými činnostmi, osobami, slovy a předměty, démony i lidskými oběťmi, slavnostmi ohně, kouzelníky, vtělenými lidskými bohy, duší lidskou i vnější a mnoha dalšími tématy. Působivost Frazerova díla spočívá v tom, že do svých základních představ dovedl vkomponoval obrovské množství údajů z folklóru, klasické antiky, starověké Mezopotámie, Egypta, z bible, etnografie přírodních národů a vyvozovat z nich další pojmy tak. že vznikl bohatý, a přesto uzavřený celek, barvitě a sugestivně přibližující exotické nebo dávno minulé prostředí. Zlatá ratolest se stala na léta inspirací pro literáty a ovlivnila také vývoj některých vědních oborů: religionistiku, kulturní historii, výklad bible, folkloristiku, řecko-řimská studia, určitý směr psychoanalýzy aj. První české vydání v roce 1977 provázelo mnoho nesnází, tehdejšímu režimu Frazerovo dílo nebylo z ideologických důvodů příliš po chuti; vyšlo proto v malém nákladu, který byl vzápětí víceméně stažen z pultů, takže kniha byla těžko k sehnání. K tomu všemu její překladatelé nesměli publikovat, a tak vydání zaštítila svým jménem Libuše Boháčková, japanistka z Náprstkova muzea.

Slovo úvodem napsal Josef Kandert. Druhé vydání.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	632
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020404880
ISBN:	9788020404886
Překladatel:	Erich Herold, Věra Heroldová-Šťovíčková, Věra Šťovíčková-Heroldová, E Herold
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2025 10:35
Číslo položky:	1129206

O autorovi

James George Frazer

Sir James George Frazer byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života. Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay , John Veitch a Lord Kelvin . Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka . Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion , která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akade...

Více od autora