Jan Machoň
Život pro živé : Vyděděnci - 2. díl

1972 | Nakladatelství Blok

Autor historického románu Vyděděnci oživuje v samostatném pokračování úsek české historie z počátku patnáctého století. V této neklidné době vládl Václav IV. a jeho spory s licoměrným bratrem Zikmundem vrcholily Václavovýmzajetím. Druhé dějové pásmo tvoří osudy drobné šlechty, tzv. erbičkářů, králových stoupenců, např.… Jaroslava ze Šternberka, který prožívá se svou paní Katuší šťastné chvíle na moravské Třešti. Román podává poutavý obraztehdejšího života, který zaceluje staré jizvy. Autor historického románu Vyděděnci oživuje v samostatném pokračování úsek české historie z počátku patnáctého století. V této neklidné době vládl Václav IV. a jeho spory s licoměrným bratrem Zikmunde…m vrcholily Václavovýmzajetím. Druhé dějové pásmo tvoří osudy drobné šlechty, tzv. erbičkářů, králových stoupenců, např. Jaroslava ze Šternberka, který prožívá se svou paní Katuší šťastné chvíle na moravské Třešti. Román podává poutavý obraztehdejšího života, který zaceluje staré jizvy.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem na prodejně	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	251, [2]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	8. 4. 2026 8:48
Číslo položky:	1690636

O autorovi

Jan Machoň

Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...

Více od autora