Jan Machoň
Město se zvedlo : malá jihlavská trilogie

1955 | Krajské nakladatelství

Beletristický záběr z historie Jihlavy líčí roztržku mezi jihlavskými měšťany a jejich městskou radou r. 1391. Příčinou vzbouření cechmistrů a řemeslníků byla neschopnost a úplatnost rychtáře a konšelů, kteří nehájili zájmy měšťanů proti markraběti, jenž vymáhal na Jihlavě veliké daně ve stříbře. Když však hrozilo nebe…zpečí, že vzbouření dá podnět k povstání havířů, uzavřeli měšťané s konšely mír, aby společně havíře "zkrotili". Beletristický záběr z historie Jihlavy líčí roztržku mezi jihlavskými měšťany a jejich městskou radou r. 1391. Příčinou vzbouření cechmistrů a řemeslníků byla neschopnost a úplatnost rychtáře a konšel…ů, kteří nehájili zájmy měšťanů proti markraběti, jenž vymáhal na Jihlavě veliké daně ve stříbře. Když však hrozilo nebezpečí, že vzbouření dá podnět k povstání havířů, uzavřeli měšťané s konšely mír, aby společně havíře "zkrotili".

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	89
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Jůzl
Edice:	Vysočina
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	21. 7. 2024 11:25
Číslo položky:	915668

O autorovi

Jan Machoň

Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...

Více od autora