Jan Machoň
Život pro živé : II

1959 | Krajské nakladatelství

Autor historického románu Vyděděnci oživuje v samostatném pokračování úsek české historie z počátku patnáctého století. V této neklidné době vládl Václav IV. a jeho spory s licoměrným bratrem Zikmundem vrcholily Václavovýmzajetím. Druhé dějové pásmo tvoří osudy drobné šlechty, tzv. erbičkářů, králových stoupenců, např.… J aroslava ze Šternberka, který prožívá se svou paní Katuší šťastné chvíle na moravské Třešti. Román podává poutavý obraztehdejšího života, který zaceluje staré jizvy. Autor historického románu Vyděděnci oživuje v samostatném pokračování úsek české historie z počátku patnáctého století. V této neklidné době vládl Václav IV. a jeho spory s licoměrným bratrem Zikmunde…m vrcholily Václavovýmzajetím. Druhé dějové pásmo tvoří osudy drobné šlechty, tzv. erbičkářů, králových stoupenců, např. J aroslava ze Šternberka, který prožívá se svou paní Katuší šťastné chvíle na moravské Třešti. Román podává poutavý obraztehdejšího života, který zaceluje staré jizvy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Havl. Brod.
Vystaveno:	31. 3. 2026 15:32
Číslo položky:	1682869

O autorovi

Jan Machoň

Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...

Více od autora