K. F Sedláček
Závod ve stínu : Díl 1-3

1961 | Nakladatelství Československý spisovatel

Obsažené svazky:

Závod ve stínu, Karpelanské jaro 1961 1. [díl] (515 s., 2. vyd.)
Závod ve stínu, Zanechte naděje 1961 2. [díl] (643 s., 2. vyd.)
Závod ve stínu, Hladový kámen 1961 3. [díl] (604 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 119 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	515 + 643 + 604
Jazyk:	česky
Edice:	166, 221, 272. svazek ed. 166, 221, 272. svazek ed. Žatva, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Závod ve stínu
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 3. 2026 12:24
Číslo položky:	1660297

O autorovi

K. F Sedláček

do novin. Sedláček pocházel z rodiny truhlářského dělníka. Vyučil se strojním zámečníkem v Českomoravských strojírnách v Praze-Libni a poté tam pracoval jako kovodělník. 1933 byl přechodně bez zaměstnání, 1934 nastoupil do menšího podniku ERA v Praze-Karlíně, od 1937 pracoval opět v Českomoravských strojírnách. Těsně po válce spolupracoval s rozhlasovým vysíláním ÚRO . 1945–50 působil v deníku Práce, a to postupně jako reportér, zástupce vedoucího reportážního oddělení, redaktor v hospodářské rubrice a od 1949 jako druhý zástupce šéfredaktora. Od 1948 současně zastával funkci šéfa tiskového oddělení Čs. stavebních závodů a vedoucího redaktora podnikového časopisu Stavíme. Souběžně byl scenáristou Čs. státního filmu . Od 1953 spisovatel z povolání . Přispíval do novin a časopisů: Práce, Rudé právo, Literární noviny, Nový život, Mateřídouška, Ohníček, Plamen. Je spoluautorem scénáře filmu Dva ohně . Závod ve stínu zdramatizoval pro Čs. rozhlas Karel Zajíček . Sedláček užíval šifry kfs. Sedláček byl autodidakt, který viděl v literatuře vždy především nástroj společenské výchovy a politické agitace. Ze své původní profese si přinesl důkladnou znalost továrního prostředí; povahu jeho psaní trvale určovala i osobní zkušenost s nezaměstnaností a z toho plynoucí nenávist ke kapitalismu. V sociálních románech z doby hospodářské krize jsou působivé situace existenční nejistoty překryty konvenční melodramatickou fabulací a sentimentalitou. Pracovní prostředí, které je od počátku hlavním dějištěm života Sedláčkových postav, se v dílech psaných po únoru 1948 stává dějištěm téměř výhradním. V souladu s tím autor chápe lidské osudy především jako součást zápasu o co nejlepší využití techniky a výrobní technologie v malé cihelně , v sabotáží poničeném ...

Více od autora