Jan Drda
Němá barikáda

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor jedenácti povídek, které se staly klasickými beletristickým zpracováním života drobných českých lidí za nacistické okupace a květnového povstání r. 1945, byly přeloženy téměř ve všech zemích tábora míru a titulní povídka byla v ČSR zfilmována. Ideovým spojovacím motivem je stále se upevňující jednota českých lid…í v jejich odporu proti okupantům a v jejich tichém, nenápadném hrdinství, které z nich vytvoří třetí frontu a spolurozhodne o konci války v českých zemích. - Soubor tvoří povídky: Třetí fronta, Včelař, Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Vesnická historie, Nenávist, Padlý beze jména, Pancéřová pěst, Zákeřník, Až vstanou mrtví, Němá barikáda. Soubor jedenácti povídek, které se staly klasickými beletristickým zpracováním života drobných českých lidí za nacistické okupace a květnového povstání r. 1945, byly přeloženy téměř ve všech zemích tá…bora míru a titulní povídka byla v ČSR zfilmována. Ideovým spojovacím motivem je stále se upevňující jednota českých lidí v jejich odporu proti okupantům a v jejich tichém, nenápadném hrdinství, které z nich vytvoří třetí frontu a spolurozhodne o konci války v českých zemích. - Soubor tvoří povídky: Třetí fronta, Včelař, Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Vesnická historie, Nenávist, Padlý beze jména, Pancéřová pěst, Zákeřník, Až vstanou mrtví, Němá barikáda.

Stav

Mírně opotřebená

opotřebená obálka, zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, opotřebená obálka, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	121
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Lukavský
Edice:	102. svazek ed. 102. svazek ed. Žatva : novinky české prózy
Vydání:	Vyd. 16.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2025 8:9
Číslo položky:	1304393

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora