Stanislav Kostka Neumann
Vzpomínky : Část 1

1931 | Nakladatelství František Borový

První část Neumannových vzpomínek obsahuje různé autorovy autobiografické práce a články např. "Politická episoda" , "Žižkov čp. 45" , "O Františku Gellnerovi" , "Bratří Hartmanové" a "O Arnoštu Procházkovi a Moderní Revui" . v nichž vzpomíná nejen na české/rakousko-uherské anarchistické hnutí, mnohé významné osobnost…i českých dějin, ale i na vlastní přerod z anarchisty přes anarchokomunistu až ke kovanému leninskému bolševikovi. První část Neumannových vzpomínek obsahuje různé autorovy autobiografické práce a články např. "Politická episoda" , "Žižkov čp. 45" , "O Františku Gellnerovi" , "Bratří Hartmanové" a "O Arnoštu Proc…házkovi a Moderní Revui" . v nichž vzpomíná nejen na české/rakousko-uherské anarchistické hnutí, mnohé významné osobnosti českých dějin, ale i na vlastní přerod z anarchisty přes anarchokomunistu až ke kovanému leninskému bolševikovi.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená obálka s oděrkami, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	999 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	163
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Teige
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Spisy Stanislava K. Neumanna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2024 10:28
Číslo položky:	901637

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora