Karel Havlíček Borovský
Výbor z poesie

1951 | Nakladatelství Mladá fronta

Výbor z poezie K. Havlíčka, jehož lidský i literární profil, význam muže-bojovníka a skvělého novináře, milovaného vším prostým lidem českým, hodnotí v předmluvě Julius Fučík, přináší tři nejrozsáhlejší Havlíčkovy básně - Křest sv. Vladimira, Král Lávra, Tyrolská elegie - a neméně známé Satiry a epigramy, v nichž básní…k břitce tepe všechny nepravosti ať v církvi, ať v životě veřejném nebo v umění. Výbor z poezie K. Havlíčka, jehož lidský i literární profil, význam muže-bojovníka a skvělého novináře, milovaného vším prostým lidem českým, hodnotí v předmluvě Julius Fučík, přináší tři nejrozsáhlej…ší Havlíčkovy básně - Křest sv. Vladimira, Král Lávra, Tyrolská elegie - a neméně známé Satiry a epigramy, v nichž básník břitce tepe všechny nepravosti ať v církvi, ať v životě veřejném nebo v umění.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	129
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Editor:	Jaroslav Bouček
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Národní klasikové
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 4. 2026 14:31
Číslo položky:	1696256

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora