František Gellner
Verše

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění SNKLU

Svazek, zahrnující všechny tři autorovy básnické sbírky a v dodatku výbor z básní jím do sbírek nezařazených, představuje verše, jimž dominuje úsilí o vyjádření životní pravdy a o postižení autentické podoby lidského života z počátků dvacátého století. K vydání připravil V. Justl, doslov napsal B. Svozil. Svazek, zahrnující všechny tři autorovy básnické sbírky a v dodatku výbor z básní jím do sbírek nezařazených, představuje verše, jimž dominuje úsilí o vyjádření životní pravdy a o postižení autentick…é podoby lidského života z počátků dvacátého století. K vydání připravil V. Justl, doslov napsal B. Svozil.

Stav

Velmi dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Gellner
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vydání třetí, ve Skvostech první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2025 9:41
Číslo položky:	1221887

O autorovi

František Gellner

František Gellner byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. František Gellner se narodil v Mladé Boleslavi v rodině nepříliš zámožného židovského obchodníka, cestoval s otcem jako kramář na pouti a díky tomu poznával pouťovou atmosféru, nalézal zde inspiraci. V rodném městě navštěvoval gymnázium. Po maturitě v roce 1899 dva roky studoval techniku ve Vídni. Od roku 1901 studoval na báňské akademii v Příbrami. Roku 1905 odjel studovat malířství do Mnichova a Paříže. V roce 1909 zahájil své studium na malířské akademii v Drážďanech, o rok později však znovu odjel do Paříže. Od roku 1911 žil v Brně, pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin, je autorem mnoha karikatur spisovatelů a novinářů. Později proslul také jako fejetonista a prozaik. Účastnil se rovněž politického života. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne 13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Gellnerova v městské části Brno-Jundrov. „Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd. Volný verš jsem si neoblíbil, je v něm málo citu. Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.“ Od svých současníků se odlišoval antiliterárností: Básničky se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíží se prozaickému sdělení. Jsou n...

Více od autora