Vladislav Vančura
Kosmas : Z Obrazů z dějin národa českého

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Rozsáhlá a svou povahou samostatná kapitola z autorových "Obrazů z dějin národa českého". Vykreslil v ní s láskou a jazykovou i slohovou vybraností postavu kronikáře Kosmy, jehož Kronika mu byla zvlášť milá, a které vydatně užil při svém vyprávění o českých dějinách, jimiž v těžkých dobách okupace chtěl - řečeno slovy …I. Olbrachta - "naplnit české mysli sebedůvěrou, nadějí, bojovným nadšením a hrdostí". Rozsáhlá a svou povahou samostatná kapitola z autorových "Obrazů z dějin národa českého". Vykreslil v ní s láskou a jazykovou i slohovou vybraností postavu kronikáře Kosmy, jehož Kronika mu byla zvláš…ť milá, a které vydatně užil při svém vyprávění o českých dějinách, jimiž v těžkých dobách okupace chtěl - řečeno slovy I. Olbrachta - "naplnit české mysli sebedůvěrou, nadějí, bojovným nadšením a hrdostí".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	114, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Skvosty
Vydání:	1., samost. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2021 9:2
Číslo položky:	206335

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora