Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie

1954 | Nakladatelství Mladá fronta

Odloučen od vlasti a milované rodiny nepřestává Havlíček bojovat. Používá zbraně z nejúčinnějších, satiry. Ve vyhnanství vznikly tři jeho poemy: Křest sv. Vladimíra, Tyrolské elegie a Král Lávra. Tyrolské elegie byly napsány jako bezprostřední básnický popis prožité skutečnosti a zachycují deportaci Havlíčkovu od okamž…iku nočního přepadení žandary až po příjezd do Brixenu. Politický psanec pranýřuje perem místy až sarkastickým tupost bachovského absolutismu, kněžourství a reakce vůbec. Elegie jsou sice písněmi smutku, ne však poddávajícího se, nýbrž naopak plného vzdoru a nenávisti k utlačovatelům. Rychlému proniknutí do nejširších vrstev napomáhal jejich jazyk, napojený lidovou poesií, jadrně a jasně vyslovující každou Havlíčkovu myšlenku. Odloučen od vlasti a milované rodiny nepřestává Havlíček bojovat. Používá zbraně z nejúčinnějších, satiry. Ve vyhnanství vznikly tři jeho poemy: Křest sv. Vladimíra, Tyrolské elegie a Král Lávra. Tyro…lské elegie byly napsány jako bezprostřední básnický popis prožité skutečnosti a zachycují deportaci Havlíčkovu od okamžiku nočního přepadení žandary až po příjezd do Brixenu. Politický psanec pranýřuje perem místy až sarkastickým tupost bachovského absolutismu, kněžourství a reakce vůbec. Elegie jsou sice písněmi smutku, ne však poddávajícího se, nýbrž naopak plného vzdoru a nenávisti k utlačovatelům. Rychlému proniknutí do nejširších vrstev napomáhal jejich jazyk, napojený lidovou poesií, jadrně a jasně vyslovující každou Havlíčkovu myšlenku.

s kódem POETLE: 47 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	33
Jazyk:	česky
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Květy české poesie
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2023 14:9
Číslo položky:	512499

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora