Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie

1914 | Nakladatelství Svoboda

Tato autobiografická skladba o devíti zpěvech vznikla roku 1852 v době Havlíčkova nuceného pobytu v tyrolském Brixenu. Formou ostré útočné satiry zde autor zesměšňuje poměry v tehdejším bachovském Rakousku, nevyhýbá se kritice vlády, státní policie i církve. V hlavní linii tvořící popis Havlíčkova násilného zatčení a n…áslednécesty z Čech do Tyrol mají velký význam motivy loučení a češství. Formou parafráze k lidové písni zde autor vede rozhovor s měsíčkem, svým jediným společníkem. I přes tragičnost celé situace však Havlíčkovi nechybí humor. Tato autobiografická skladba o devíti zpěvech vznikla roku 1852 v době Havlíčkova nuceného pobytu v tyrolském Brixenu. Formou ostré útočné satiry zde autor zesměšňuje poměry v tehdejším bachovském Rak…ousku, nevyhýbá se kritice vlády, státní policie i církve. V hlavní linii tvořící popis Havlíčkova násilného zatčení a následnécesty z Čech do Tyrol mají velký význam motivy loučení a češství. Formou parafráze k lidové písni zde autor vede rozhovor s měsíčkem, svým jediným společníkem. I přes tragičnost celé situace však Havlíčkovi nechybí humor.

s kódem POETLE: 48 Kč

Stav

Mírně opotřebená

mírně opotřebovaná

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	mírně opotřebovaná
Vazba:	sešit
Počet stran:	35
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Stroff
Vydáno v:	Bystřice pod Hostýnem
Vystaveno:	28. 1. 2020 12:39
Číslo položky:	85940

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora