Jan Eskymo Welzl
Tridek jarojn en la Ora Nordo : Třicet let na Zlatém severu (esperanto)

1931 | Nakladatelství Moraviaj Esperanto Pioniroj

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé desky, desky s flíčky, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý zašlé desky, desky s flíčky, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý zašlé desky, desky s oděrkami, lehce natrhnutý hřbet, označení na předsádce, razítko, stránky lehce zvlněné, lehce zkosený hřbet, odřené rohy desek	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, desky s flíčky, neautorská dedikace
Vazba:	pevná, převazba, nalepená obálka
Počet stran:	314 , 1 nečíslovaný list obrazové přílohy
Jazyk:	EPO esperanto
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	2. 9. 2026 20:20
Číslo položky:	1900382

O autorovi

Jan Eskymo Welzl

Jan Velcl nebo Jan Eskymo Welzl , dle svých slov „Čech moravské národnosti“, byl cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel. Je znám pod pseudonymem Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck. Po základní škole se vyučil zámečníkem ve Zvoli. Roku 1884 se stal tovaryšem, v následujících dvou letech pěšky procestoval značnou část tehdejší Rakousko-uherské monarchie. V roce 1888 na tři roky narukoval. Po návratu z vojny se vydal do Janova, kde získal místo topiče na zámořské lodi. Od roku 1892 pracoval jako dělník v přístavu Port Arthur na hranicích Ruska a Číny, následujícího roku odešel do Irkutska, kde pomáhal při stavbě transsibiřské magistrály, po několika měsících ale stavbu opustil a putoval pěšky přes Jakutsk, Verchojansk a Nižněkolymsk na Novosibiřské ostrovy, kde údajně prožil následujících 28 let. Na Novosibiřských ostrovech a později na Aljašce Welzl působil jako lovec kožešin, obchodník a nakonec i neoficiální smírčí soudce. Jeho soudcovské aktivity při potírání kriminality však byly spíše vigilantismem a zahrnovaly dokonce lynčování provinilců. Oblast jeho obchodních aktivit prý sahala od Země Františka Josefa až po severní Kanadu, kde zásoboval lovce, zlatokopy a polární badatele potravinami, léky, střelivem a dalším potřebným zbožím. Rozvážel s psím spřežením také poštu. K domorodým Inuitům na Aljašce a v Kanadě zastával přátelský vztah, jednal s nimi bez předsudků, jako se sobě rovnými. Byl mezi nimi znám jako Pojídač medvědů. Welzl tvrdil, že ho dokonce zvolili náčelníkem. Tento i další údaje o kontaktech s domorodými obyvateli dalekého severu je však obtížné prokázat. Není vůbec jisté, jestli Welzl inuitsky uměl, protože ukázky „eskymáčtiny“ v jeho knihách jsou z lingvistického hlediska pochybné až nesmyslné. V roce 1924 Welzl ztroskotal u západního pobřeží USA s ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…