Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Jan Hus
Obrany v Kostnici

Jan Hus
Obrany v Kostnici : (R. 1414-1415.) : Obran Husových svazek třetí - Obran Husových svazek třetí

1916 | Nakladatelství J. Otto

Spis, který dostal mistra Jana Husa na hranici. Obhajuje v něm své názory a zamýšlené reformy.

Přeložili a poznámkami opatřili František M. Dobiáš, Amedeo Molnár - úvod napsa Josef Hrabák Spis, který dostal mistra Jana Husa na hranici. Obhajuje v něm své názory a zamýšlené reformy.

Přeložili a poznámkami opatřili František M. Dobiáš, Amedeo Molnár - úvod napsa Josef Hrabák

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Opotřebená Obálka volně, obálka s flíčky, zašlé stránky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Překladatel:	Václav Flajšhans
Edice:	125354. svazek ed. 125354. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 9. 2026 11:3
Číslo položky:	1901594

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora

Komentáře ke knize