Knihy
Poezie
Jan Noha
Světlo

Jan Noha
Světlo

1950 | Nakladatelství Československý spisovatel

Poezie

Prosté, ale srdečné verše básníka, hluboce věřícího v člověka i v socialismus. Básník se dívá na svět očima příslušníka dělnické třídy a vidí jej v jeho skutečné podobě. Z každého verše přímo vane láska k lidu, k rodné zemi a ke všem pracujícím světa. Prosté, ale srdečné verše básníka, hluboce věřícího v člověka i v socialismus. Básník se dívá na svět očima příslušníka dělnické třídy a vidí jej v jeho skutečné podobě. Z každého verše přímo vane lás…ka k lidu, k rodné zemi a ke všem pracujícím světa.

Vyberte kus s kódem POETLE: 36 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 45 Kč
Stav Mírně opotřebená rozlepená vazba, archy stále nerozřezané, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 29 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	78
Jazyk:	česky
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. České básně
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 2. 2024 13:38
Číslo položky:	773431

O autorovi

Jan Noha

Jan Noha byl český římskokatolický duchovní. Jan Noha se narodil v roce 1894 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči a nastoupil na biskupský alumnát v Brně, kde vystudoval bohoslovectví. Následně byl v červenci roku 1917 vysvěcen na kněze. Už 1. srpna téhož roku byl jmenován kooperátorem ve farnosti u sv. Martina v Třebíči, kde působil až do roku 1921. Mezi lety 1921 a 1922 vyučoval náboženství na dívčí škole v Třebíči a následně i v Brtnici a od roku 1922 pak působil jako kaplan v Mohelně v roce 1936 se stal farářem v téže farnosti, působil také jako učitel náboženství v Mohelnu, Senoradech a Lhánicích. Během druhé světové války byly v kostele Všech Svatých v Mohelně rekvírovány zvony, za přímluvy Jana Nohy byl ponechán zvon z roku 1612. V roce 1946 inicioval opravu kostela a v roce 1951 nechal opravit i střechu kostela. V Mohelně také daroval peníze na stavbu místního kina. V roce 1928 kandidoval do obecní rady a roku 1929 byl zvolen do školní rady. Od 1. února 1949 působil také jako děkan náměšťského děkanství a o rok později byl jmenován konzervátorem Mohelenské hadcové stepi, posléze si rozdělili starání o step s malířem Svatoplukem Bobešem. V roce 1961 pak byl jmenován moravskobudějovickým arciknězem. V roce 1973 odešel z funkce děkana a o rok později pak rezignoval i na funkci mohelenského faráře. Přestěhoval se do Třebíče a následně do domova pro kněze v Moravci, kde v roce 1982 zemřel.

Více od autora