
Jiřina Hauková
česká básnířka a překladatelka
Jiřina Hauková byla moravská básnířka a překladatelka. Narodila se v rodině Karla Haukeho , šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové . Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou . Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově . Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po… dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký. Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka. Sbírky Motýl a smrt , Světlo v září a Spodní proudy byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice. V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta. Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově. Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats. Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenov...
Jiřina Hauková byla moravská básnířka a překladatelka. Narodila se v rodině Karla Haukeho , šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové . Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou . Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově . Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vys…okých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký. Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka. Sbírky Motýl a smrt , Světlo v září a Spodní proudy byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice. V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta. Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově. Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats. Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenov...
-
Kategorie:
- Poezie
- Česká poezie
- Geografie, cestopisy a místopis
- Cestopisy
- Angloamerická literatura
- Dobrodružné
- Dobrodružné po r. 1945
- Beletrie
- Zahraniční poezie
- Umění a architektura
- Výtvarné umění
- Česká literatura
- Typo 60
- Biografie, memoáry a korespondence
- Slovenská literatura
- Vzácné knihy
- Exil a samizdat
- Francouzská literatura
- Bibliofilie
- Typo Avantgarda
- Knižní kultura a typografie
- Knižní kultura