Jarmila Urbánková
Slunečnice

1942 | Nakladatelství Melantrich

V této knize veršů se Urbánková soustředila hlavně na poezii, která je inspirována láskou k dítěti a mateřskými city vůbce.
Nepropadala přitom sentiemntalitě a "žvatlavosti", v těchto polohách poezie tehdy tak častá, ale vytvářela nový typ žánru kdysi okrajového: učila životní radosti, odvaze, samostatnosti. V této knize veršů se Urbánková soustředila hlavně na poezii, která je inspirována láskou k dítěti a mateřskými city vůbce.
Nepropadala přitom sentiemntalitě a "žvatlavosti", v těchto polohách poez…ie tehdy tak častá, ale vytvářela nový typ žánru kdysi okrajového: učila životní radosti, odvaze, samostatnosti.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý špinavá a zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	58
Jazyk:	česky
Edice:	48. svazek ed. 48. svazek ed. Poesie
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2024 14:34
Číslo položky:	802079

O autorovi

Jarmila Urbánková

Jarmila Urbánková, provdaná Galandauerová byla česká překladatelka a lyrická básnířka. Jarmila Urbánková se narodila v Horních Vilémovicích na Třebíčsku v rodině českobratrského faráře Jaroslava Urbánka. Po gymnáziu v Třebíči a v Přerově, kam se v roce 1924 přestěhovala , vystudovala Filozofickou fakultu MU v Brně , studium ukončila roku 1935. Po studiích se začala živit jako překladatelka. V listopadu 1935 odjela na pět měsíců do Londýna, aby se zdokonalila v angličtině. Za necelý rok se provdala za právníka Maxe Galandauera, aktivního komunistu brněnské Levé fronty. Na začátku okupace byl její muž zatčen. Později zemřel v koncentračním táboře. Jejich syn Jan Galandauer je historik. Po skončení války pracovala v Praze na ministerstvu informací. Na jaře 1953 přešla do Státního nakladatelství dětské knihy, kde byla vedoucí redaktorkou. V roce 1955 se stala redaktorkou Literárních novin, odkud za dva roky odešla a nastoupila do Zrcadla kultury v Čs. rozhlasu. Od začátku 60. let se věnovala výhradně literární práci. První básně uveřejňovala v přerovském deníku Obzor pod pseudonymem Jurka Baranákov nebo Marina Kraftová. Přispívala do Listů pro umění a kritiku, Literárních novin, Rudého práva, Tvorby, Večerní Prahy, Literárního měsíčníku aj. Překládala především z angličtiny, francouzštiny, němčiny, bulharštiny a slovenštiny. Zaměřila se na autory, jako jsou A. J. Cronin, G. Hauptmann, J. Keats, P. B. Shelley. Také přebásnila Shakespearovy sonety. Za básnické a překladatelské dílo byla v roce 1976 oceněna titulem zasloužilá umělkyně.

Více od autora