Knihy
Poezie
Česká poezie
Karel Toman
Sluneční hodiny

Karel Toman
Sluneční hodiny

1932 | Nakladatelství František Borový

Šestnáct básní Karla Tomana. Barvité a konkrétní záběry přírody; země zdrojem utrpení i obnovované víry a naděje; objevují se biblické narážky, odmítání moralismu. Reakce na soudobé politické události, prohlubují snahu zachytit prožitek prověřený časovým odstupem. Šestnáct básní Karla Tomana. Barvité a konkrétní záběry přírody; země zdrojem utrpení i obnovované víry a naděje; objevují se biblické narážky, odmítání moralismu. Reakce na soudobé politické události…, prohlubují snahu zachytit prožitek prověřený časovým odstupem.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

vazba lehce povolená, stránky volně, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 49 Kč
	Stav Velmi dobrý vazba lehce povolená, stránky volně, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, vazba lehce povolená, stránky volně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	47
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Soubor veršů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 10. 2024 18:15
Číslo položky:	1024800

O autorovi

Karel Toman

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek , byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst. V Praze se seznámil s ostatními anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, v rámci kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze. Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce. Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky. „Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zde někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umír...

Více od autora