Ľudo Ondrejov
Rozprávky z hôr

1958 | Nakladatelství Mladé letá

Kniha obsahuje dvě části: Povídky zpod Pavelcova - Když zapadalo slunko, O ptáčcích, Kořen sladiče, Bouřka, Lov, Medvěd z pod Pavelcova...., a Povídky z velké doliny - První až Osmá a poslední povídka. Kniha obsahuje dvě části: Povídky zpod Pavelcova - Když zapadalo slunko, O ptáčcích, Kořen sladiče, Bouřka, Lov, Medvěd z pod Pavelcova...., a Povídky z velké doliny - První až Osmá a poslední povídka….

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	79
Jazyk:	slovensky
Vydání:	3. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 11. 2022 14:43
Číslo položky:	442388

O autorovi

Ľudo Ondrejov

Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič byl slovenský básník a prozaik. Narodil se ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje , většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska . Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-45 byl členem partyzánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě. Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho oblíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí. V době druhé světové války arizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě . Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je ú...

Více od autora