Ľudo Ondrejov
Zbojnícka mladosť

1969 | Nakladatelství Mladé letá

Vrchársky chlapec Jerguš Lapin chodieva s kamarátmi na tajné oberačky do záhrad, lapá bosoráckym pohľadom vyplašené vtáky, prežíva prvú ľúbosť...a predsa je iný. Odvážny, nebojácny, vždy si zastane slabšieho. Vrchársky chlapec Jerguš Lapin chodieva s kamarátmi na tajné oberačky do záhrad, lapá bosoráckym pohľadom vyplašené vtáky, prežíva prvú ľúbosť...a predsa je iný. Odvážny, nebojácny, vždy si zastane sl…abšieho.

s kódem BREZEN26: 44 Kč

Stav

Mírně opotřebená

vazba u předsádky prasklá, vše drží, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba u předsádky prasklá, vše drží, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	203
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Ľubomír Kellenberger
Edice:	Klub mladých čitateľov. Výberový rad, Výberový rad KMČ
Vydání:	Vyd. 5.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	24. 3. 2026 8:10
Číslo položky:	1669745

O autorovi

Ľudo Ondrejov

Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič byl slovenský básník a prozaik. Narodil se ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje , většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska . Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-45 byl členem partyzánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě. Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho oblíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí. V době druhé světové války arizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě . Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je ú...

Více od autora