Ľudo Ondrejov
Bez návratu : verše

1932 | Nakladatelství Matica slovenská

V básnickej zbierke autor vyjadril odpor voči vtedajšej odľudštenej spoločnosti. Potreboval pocit voľnosti, preto sa štylizoval do úlohy tuláka. Vychádzal z ľudovej a štúrovskej lyriky. Pocitovo sa priblížil k Slovenskej literárnej moderne V básnickej zbierke autor vyjadril odpor voči vtedajšej odľudštenej spoločnosti. Potreboval pocit voľnosti, preto sa štylizoval do úlohy tuláka. Vychádzal z ľudovej a štúrovskej lyriky. Pocitovo sa pr…iblížil k Slovenskej literárnej moderne

Stav

Velmi dobrý

se zlacením

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, se zlacením
Počet stran:	61, iii y
Jazyk:	slovensky
Edice:	Knižnica Slovenských Pohľadov
Vydáno v:	V Turčianskom Sv. Martine
Vystaveno:	31. 1. 2025 16:13
Číslo položky:	1123649

O autorovi

Ľudo Ondrejov

Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič byl slovenský básník a prozaik. Narodil se ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje , většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska . Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-45 byl členem partyzánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě. Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho oblíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí. V době druhé světové války arizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě . Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je ú...

Více od autora