František Neužil
Řezenské ortely

1988 | Nakladatelství Vyšehrad

Zachycuje 60-70. léta 9. stol., kdy kníže v úsilí o politickou i církevní nezávislost země povolal z Byzance věrozvěsty Konstatina a Metoděje, kteří poskytli českému národu vlastní písmo a knihy dřív, než je měla většina ostatních evropských národů. Rostislav upevnil své postavení, avšak věrolomnost synovce Svatopluka,… dychtícího po moci, připravila knížeti krutý konec a znemožnila mu pokračovat v začatém díle. Zachycuje 60-70. léta 9. stol., kdy kníže v úsilí o politickou i církevní nezávislost země povolal z Byzance věrozvěsty Konstatina a Metoděje, kteří poskytli českému národu vlastní písmo a knihy dřív,… než je měla většina ostatních evropských národů. Rostislav upevnil své postavení, avšak věrolomnost synovce Svatopluka, dychtícího po moci, připravila knížeti krutý konec a znemožnila mu pokračovat v začatém díle.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	317
Jazyk:	česky
Edice:	Soudobá próza
Vydání:	2. rozš. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2024 9:34
Číslo položky:	767540

O autorovi

František Neužil

František Neužil, známý také pod řadou pseudonymů jako Franta Pozořický nebo Fráňa Jezer, – 22. listopadu 1995 Brno) byl český básník, romanopisec, autor knih pro mládež, učitel, archivář a redaktor. Narodil se v Jezerech u Brna . V Brně navštěvoval učitelský ústav, na kterém maturoval v roce 1926. Později studoval při zaměstnání pedagogickou fakultu brněnské univerzity . Učil v Šumvaldě u Uničova, v Novém Jičíně, Pozořicích, Rybníčku u Uničova a Olomouci. V letech 1937–1939 působil jako redaktor Českého slova v Praze. Od roku 1939 učil ve Středoklukách a Kojeticích u Prahy, v Ústí nad Labem , v Orlovicích u Vyškova a v Želči u Prostějova . Před odchodem do důchodu byl několik let ředitelem okresního archivu ve Vyškově. V roce 1967 odešel do penze. Je pochován na hřbitově v Brně-Řečkovicích. Po básnických začátcích, v nichž jednoduše vyjadřoval dojmy a idylické nálady, se soustředil na vesnickou a historickou prózu. Vyšel z ruralismu, od jehož politického zaměření se však distancoval. Romány, jejichž hrdinové jsou sedláci a venkovští dělníci, situoval do rodného kraje a ladil do chmurné tóniny. V padesátých letech 20. století uvedly Literární noviny o jeho tvorbě, že „...Neužilovo poctivé úsilí o dobrou lidovou tvorbu naráželo na nepřesné vidění společenské situace...“

Více od autora