Alois Jirásek
Psohlavci : historický obraz

1952 | Nakladatelství Brázda

Román o braném povstání Chodů za vlády Leopolda I. proti trhanovskému pánu Lamingerovi, který prohlásil za neplatné výsady, jež dostali Chodové od českých králů za pohraniční služby. Vzbouření sedláci podlehli přivolanému vojsku a vůdce povstání, Jan Sladký Kozina, byl odsouzen k smrti a v Plzni popraven. Jirásek vytvo…řil svým románem "nejlepší snad revoluční obraz, jejž dosud z českého prostředí máme". Jan Sladký Kozina je "opravdový revolucionář, v němž revoluce dlouho zraje a který proto z počátku dokonce váhá, je-li dobře na pány udeřit. Je v něm ještě kus staré husitské víry v právo a spravedlnost, a proto myslí, že přece není možno, aby se jim, Chodům, nestalo po právu a spravedlnosti. Tím hroznější však, neoblomnější a prudší jest potom, když pozná, že v této víře byl zklamán. Tu nezná již vůbec žádné váhavosti, žádného kroku zpět, nýbrž jde stále vpřed i když při tom zhyne." Román o braném povstání Chodů za vlády Leopolda I. proti trhanovskému pánu Lamingerovi, který prohlásil za neplatné výsady, jež dostali Chodové od českých králů za pohraniční služby. Vzbouření sedláci… podlehli přivolanému vojsku a vůdce povstání, Jan Sladký Kozina, byl odsouzen k smrti a v Plzni popraven. Jirásek vytvořil svým románem "nejlepší snad revoluční obraz, jejž dosud z českého prostředí máme". Jan Sladký Kozina je "opravdový revolucionář, v němž revoluce dlouho zraje a který proto z počátku dokonce váhá, je-li dobře na pány udeřit. Je v něm ještě kus staré husitské víry v právo a spravedlnost, a proto myslí, že přece není možno, aby se jim, Chodům, nestalo po právu a spravedlnosti. Tím hroznější však, neoblomnější a prudší jest potom, když pozná, že v této víře byl zklamán. Tu nezná již vůbec žádné váhavosti, žádného kroku zpět, nýbrž jde stále vpřed i když při tom zhyne."

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	292 , 4 nečíslované listy obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vlastimil Rada
Editor:	Rudolf Skřeček, Quido Hodura
Edice:	Úroda, 37. svazek ed. 37. svazek ed. Knižnice krásné četby
Vydání:	První vydání v nakladatelství Brázda
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2024 15:49
Číslo položky:	1033413

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora