Knihy
Beletrie
Česká literatura
Josef Pohl
Právo posledního slova

Josef Pohl
Právo posledního slova

1976 | Středočeské nakladatelství a knihkupectví

Tři kriminální novely , spojené postavami vypravěče - předsedy trestního senátu, jeho sekretářky a kapitána bezpečnosti, zachycují vyšetřování a soudní projednávání kriminálních zločinů. Autor, soudce z povolání, podtrhuje odpovědnost vyšetřovatele i soudce před zákonem a společností. Tři kriminální novely , spojené postavami vypravěče - předsedy trestního senátu, jeho sekretářky a kapitána bezpečnosti, zachycují vyšetřování a soudní projednávání kriminálních zločinů. Autor, soudce… z povolání, podtrhuje odpovědnost vyšetřovatele i soudce před zákonem a společností.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý popsaná/pokreslená obálka	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	209
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Michal Kudělka
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2023 10:11
Číslo položky:	480512

O autorovi

Josef Pohl

Plukovník Ing. Josef Pohl byl československý občan a voják. Za druhé světové války bojoval na straně československého armádního sboru proti nacistům. Za hrdinství byl vyznamenán mimo jiné 3x čs. válečným křížem, medailí za hrdinství a mnoha sovětskými vyznamenáními. Po roce 1945 navrhli sověti majora Pohla na udělení medaile Hrdina sovětského svazu, což českoslovenští soudruzi zamítli s tím, že se jedná o nebezpečného reakcionáře. Po komunistickém převratu v roce 1948, byl souzen pro velezradu, špionáž a vyzvědačství a odsouzen k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl proveden v Pankrácké věznici 25. května 1950. Po sametové revoluci byl major Josef Pohl rehabilitován a povýšen na plukovníka. V roce 1998 mu byla in memoriam udělena medaile Za hrdinství prezidentem republiky a v roce 2009 byl in memoriam vyznamenán ministrem obrany Vyznamenáním Zlaté lípy. Narodil se 15. dubna 1911 v Kostelci nad Orlicí v rodině kováře. Vystudoval gymnázium, stavební fakultu ČVUT a získal titul inženýra. Poté vstoupil do armády a po absolvování vojenské akademie v Hranicích byl vyřazen v hodnosti poručíka a až do demobilizace a rozpuštění armády po okupaci v roce 1939 sloužil v různých důstojnických pozicích. Po rozpuštění armády byl nasazen k silničnímu úřadu v Bratislavě, nakonec se ocitl v Polsku, kde přeběhl frontu a v roce 1943 se přihlásil k čs. armádnímu sboru, se kterým prošel zbytek války jako velitel praporu a zástupce velitele pluku ženijního vojska. Po válce sloužil na hlavním štábu armády a začal studovat Vysokou školu válečnou v Praze . Již před únorem 1948 byl ale sledován 5. oddělením hlavního štábu , na přímý pokyn Bedřicha Reicina, náměstka ministra obrany a spolupracovníka NKVD. V roce 1949 byl vyloučen ze studia na VŠV, poté vyhozen z armády a v červenci 1949 zatčen. Byl vyslýchán v tzv. „Domečku“, středověkým způsobem mučen, nucen k nepravdivým výpovědím a nakonec ve spolupráci Reicina...

Více od autora