Knihy
Historie
Staré písemnictví
Karel Stejskal
Pasionál Přemyslovny Kunhuty

Karel Stejskal: Pasionál Přemyslovny Kunhuty

Karel Stejskal, Emma Urbánková
Pasionál Přemyslovny Kunhuty : Passionale Abbatissae Cunegundis

1975 | Nakladatelství Odeon

Zasvěcený historický úvod a obsáhlá studie o tvůrcích a vlastním díle spolu s barevnými i černobílými reprodukcemi zpřístupňují poznání jednoho z našich nejznámějších rukopisů - tzv. Pasionálu abatyše Kunhuty z počátku 14. století. Rukopis, bohatě iluminovaný kanovníkem Benešem, obsahuje několik obsahově souvisejících …traktátů , jež jsou až na jeden prací dominikána Koldy z Koldic. Zasvěcený historický úvod a obsáhlá studie o tvůrcích a vlastním díle spolu s barevnými i černobílými reprodukcemi zpřístupňují poznání jednoho z našich nejznámějších rukopisů - tzv. Pasionálu abatyše… Kunhuty z počátku 14. století. Rukopis, bohatě iluminovaný kanovníkem Benešem, obsahuje několik obsahově souvisejících traktátů , jež jsou až na jeden prací dominikána Koldy z Koldic.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	238
Jazyk:	česky , latinsky
Ilustrátor:	Alexandr Paul
Překladatel:	Anna Fárová, Feodosij Andronik, Miroslava Gregorová
Edice:	48. svazek ed. 48. svazek ed. České dějiny
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 12. 2024 11:59
Číslo položky:	1077378

O autorech

Karel Stejskal

PhDr., CSc., historik umění, estetik, práce o středověkých iluminovaných rukopisech, práce zejména o středověkém umění.

Více od autora

Emma Urbánková

Emma Urbánková byla česká knihovnice a badatelka v oblasti prvotisků a starých tisků. Napsala řadu studií a doprovodných materiálů k výstavám, velký význam má její editorská činnost. Nejdůležitějším výsledkem její badatelské činnosti je posunutí datace Trojánské kroniky, která byla považována za nejstarší tištěnou knihu na českém území. Podle jejích zjištění jsou nejstarší Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ale zůstává to předmětem vědeckých sporů. Emma Urbánková se narodila v Lounech, ale nedlouho po jejím narození se rodina přestěhovala do Prahy. Byla dcerou historika a univerzitního profesora Rudolfa Urbánka. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Praze 1 studovala na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity české dějiny, pomocné vědy historické a srovnávací dějiny literatur. Během studií také absolvovala dvouletý Tobolkův knihovnický kurz. Univerzitní studia zakončila v roce 1933 doktorátem a téhož roku nastoupila do Veřejné a univerzitní knihovny. Knihovně, později přejmenované na Státní knihovnu a nejnověji na Národní knihovnu, zůstala věrná celý svůj život. Po roce přešla z oddělení cizojazyčné katalogizace do oddělení rukopisů a vzácných tisků, kde působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1979, od roku 1945 již ve funkci vedoucí oddělení. Po odchodu do důchodu se věnovala badatelské a editorské činnosti. Do Klementina docházela až do posledních měsíců svého života. Byla členkou Československé knihovědné společnosti, Komise pro soupis rukopisů, Vědecké archivní rady a j. V průběhu okupace zastupovala dlouhodobě nemocnou vedoucí oddělení a mimo jiné zajišťovala evakuaci historických fondů na hrad Karlštejn a do Zlaté Koruny. Měla hlavní zásluhu i na záchraně cenných knih ze zabavených knihoven, ať již za okupace, nebo pak v 50. letech – do klementinských trezorů byly uloženy např. rukopisné fondy z tepelského a oseckého kláštera. Za léta jejího působení se fond rukopisů knihovny znač...

Více od autora