František Ladislav Čelakovský
Ohlasy písní českých

1925 | Nakladatelství Štorch-Marien

Dvě nejslavnější básnické sbírky Čelakovského, významného představitele našeho národního obrození. Ohlasy písní ruských - 26 písní. Látku ke svému ohlasu čerpal Čelakovský z ruských bylin, ale některé básně vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti. Lyrické básně Ohlasu zobrazují život ruského lidu v…ešťastných i smutných okamžicích, jako je život mladých, jejich láska, poměr mezi dětmi i rodiči. Mnoho básní v duchu ruské tvorby začíná oslovením nebo popisem přírodního jevu, který se přirovnává k vypravovanému ději. Ohlasy písní českých - 57 písní. Čelakovský v Ohlasu vyjádřil ráz českého lidového života, obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let. Odlišnost lidové poezie ruské a české charakterizoval Čelakovský úvodním srovnáním krajinného rázu ruské a české země. Na rozdíl od Ohlasu ruského, ten český nemá hrdinské písně. Mnohem častější jsou satirické a výsměšné písně a popěvky, mířící hlavně na vrchnost a na maloměšťáka. Dvě nejslavnější básnické sbírky Čelakovského, významného představitele našeho národního obrození. Ohlasy písní ruských - 26 písní. Látku ke svému ohlasu čerpal Čelakovský z ruských bylin, ale některé… básně vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti. Lyrické básně Ohlasu zobrazují život ruského lidu vešťastných i smutných okamžicích, jako je život mladých, jejich láska, poměr mezi dětmi i rodiči. Mnoho básní v duchu ruské tvorby začíná oslovením nebo popisem přírodního jevu, který se přirovnává k vypravovanému ději. Ohlasy písní českých - 57 písní. Čelakovský v Ohlasu vyjádřil ráz českého lidového života, obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let. Odlišnost lidové poezie ruské a české charakterizoval Čelakovský úvodním srovnáním krajinného rázu ruské a české země. Na rozdíl od Ohlasu ruského, ten český nemá hrdinské písně. Mnohem častější jsou satirické a výsměšné písně a popěvky, mířící hlavně na vrchnost a na maloměšťáka.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

vzhledem ke stáří

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý vzhledem ke stáří	Skladem pro e-shop	699 Kč
Stav Velmi dobrý polokožená, převazba, žebrování	Skladem pro e-shop	499 Kč
Stav Dobrý desky mírně zašlé	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý odřený hřbet	Skladem pro e-shop	~~219 Kč~~ 199 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý vzhledem ke stáří
Vazba:	pevná
Počet stran:	114
Jazyk:	česky
Edice:	120. svazek ed. 120. svazek ed. Aventinum
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2024 16:18
Číslo položky:	888866

O autorovi

František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk. Několik básní podepsal také jménem Žofie Jandová. Byl synem strakonického tesaře Vojtěcha Čelakovského a jeho ženy Anny, rozené Štefflové. Ve Strakonicích vychodil čtyřletou hlavní školu . Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, kde se spřátelil s J. V. Kamarýtem, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filozofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen . Pokračoval pak ve studiu na lyceu v Linci a od roku 1820 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Z profesorů mu imponoval Bernard Bolzano. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; při závěrečných univerzitních zkouškách v roce 1822 propadl z logiky, a tak studia nedokončil. Živil se kondicemi , jako soukromý vychovatel a na přímluvu K. A. Vinařického mu pražská arcibiskupská konzistoř zadala překlad spisu Aurelia Augustina De Civitate Dei. Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem a Václavem Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale z nabídky sešlo patrně přičiněním Václava Hanky. František Palacký mu proto zařídil alespoň podporu knížete Rudolfa Kinského. V letech 1829–1842 byl korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z něm...

Více od autora