Otokar Fischer
Básnické spisy PODPIS OTOKAR FISCHER, ČÍSLOVANÉ VYDÁNÍ

1926 | Nakladatelství Štorch-Marien

Souborné vydání básnických spisů v úpravě Svatopluka Klíra. Obsahuje sbírky Království světa, Ozářená okna, Hořící keř, Léto, Kruhy a Hlasy. Souborné vydání básnických spisů v úpravě Svatopluka Klíra. Obsahuje sbírky Království světa, Ozářená okna, Hořící keř, Léto, Kruhy a Hlasy.

Stav

Dobrý

PODPIS, číslováno, archy stále nerozřezané, ořízka s flíčky, lehké oděrky, lehce zašlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, archy stále nerozřezané, ořízka s flíčky, lehké oděrky, lehce zašlý hřbet obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	Vydání 10 z 350
Vazba:	volná brož
Počet stran:	275
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Svatopluk Klír
Edice:	45. svazek ed. 45. svazek ed. Aventinum
Vydání:	Definitivní vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2026 18:1
Číslo položky:	1600206

O autorovi

Otokar Fischer

Otokar Fischer byl český literární historik a profesor germanistiky na Univerzitě Karlově, divadelní kritik, teoretik a historik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik. Pocházel z české židovské rodiny. V rodném Kolíně vystudoval gymnázium a po maturitě se zapsal na filosofickou fakultu české i německé univerzity v Praze, kde studoval germanistiku . V Berlíně získal roku 1905 doktorát a nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze. V roce 1909 se stal docentem, v roce 1917 na Karlově univerzitě v Praze mimořádným profesorem dějin německé literatury a od roku 1927 byl zde řádným profesorem. Jako odborník byl zván často do zahraničí, na vědecké kongresy a různé přednášky. Byl rozhodným antifašistou a ve 30. letech se zapojil do protifašistického hnutí. Jeho literární činnost a zásluhy ve vědním oboru dějiny německé literatury byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk a České akademii věd a umění, jejímž řádným členem se stal 29. listopadu 1933 . V letech 1920–1924 vyučoval také na dramatickém oddělení Konzervatoři hudby v Praze světovou literaturu dramatickou a rozbor světových dramat. Jeho celoživotním zájmem bylo divadlo. Už od roku 1907 působil jako divadelní referent v celé řadě novin a časopisů , Přehled, Česká revue, Cesta, Kritika, Právo lidu, Lidové noviny, Prager Presse, aj.) a po roce 1920 i krátce spoluredigoval časopis Jeviště. V jedné sezoně před válkou byl dramaturgem činohry Národního divadla, avšak z funkce odstoupil po devíti měsících pro zásadní programové neshody s vedením divadla. Stal se historikem prvního čtyřicetiletí Národního divadla a jako znalec této problematiky si vydobyl značnou autoritu, takže v roce 1935 po smrti K. H. Hilara byl vybrán jako jeho nástupce ve funkci šéfa činohry....

Více od autora