Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura, Milada Součková
Obrazy z dějin národa českého : věrná vypravování o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti

1995 | Nakladatelství Knižní klub

Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura n…estihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva. Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizo…vané příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura nestihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem na prodejně

	Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
	Stav Velmi dobrý jako nová, vhodná jako dárek	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	473
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071762032
ISBN:	9788071762034
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Vydání:	Vydání v Knižním klubu v této podobě první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2025 11:38
Číslo položky:	1236540

O autorech

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora

Milada Součková

Milada Součková, též Milada Rykrová byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička. Narodila se v rodině stavebního podnikatele a majitele domu Antonína Součka a manželky Marie, rozené Horové . Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali. Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin". Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu. Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory. Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze. Další knihy vyšly v exilu: Literární historie a teorie: Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Součková na německé Wikipedii.

Více od autora