Knihy
Vzácné knihy
19. století
Václav Vlček
O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře ...

Václav Vlček: O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře české

Václav Vlček, František Josef Studnička, Josef Kořán
O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře české + Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého + Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního + Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního

1868 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných kněh českých Spolek pro vydávání laciných kněh českých

Obsažené svazky:

O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře české..., rozprava 1868 (74 s., 3. vyd.)
Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, ... 1869 (151 s.)
Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Sousedé Slovanův 1867 Svazek první (157 s.)
Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního 1868 Svazek druhý (199 +)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba povolená

Skladem pro e-shop

Stav Mírně opotřebená vazba povolená	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 499 Kč
Stav Dobrý razítko původního majitele, lehké oděrky, zachovalý stav	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 399 Kč
Stav Dobrý oděrky na deskách, flíčky dané stářím	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba povolená
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	157 + 199 + 74 + 151
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emanuel Tonner
Edice:	1, 1. svazek ed. 1, 1. svazek ed. Matice lidu, Matice lidu roč. II.
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2025 20:34
Číslo položky:	1182815

O autorech

Bohuslav Balbín

Bohuslav Balbín z Vorličné byl český literát, historik, hagiograf a pedagog. Jako kněz, člen řádu jezuitů se účastnil rekatolizace, jako vlastenec se ve své době řadil mezi obhájce českého jazyka. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka. Bohuslav Ludvík Balbín přišel na svět v nepříliš bohaté, kdysi erbovní, královéhradecké měšťanské rodině jako potomek rytířského rodu Balbínů z Vorličné, doložené v 15. století. Původně se nazývali Škvornicové, pak přibrali jméno Balbinus a po nabytí titulu z Vorličné dle usedlosti u Hradce Králové vzniklo pojmenování Balbínové z Vorličné. Narodil se v tzv. Vodičkovském domě, který později patřil do komplexu jezuitských kolejí, dnes tvoří část Nového Adalbertina. Dům prodala jezuitům 18. června 1636 Bohuslavova matka Zuzana, rozená Vodičková. Roku 1622 jeho otec Lukáš Škvornic náhle zemřel. Matku se sedmi dětmi podporoval nejprve Mikuláš ze Schonfeldtu. Později byl Bohuslav vychováván rodinným přítelem Otou z Oppersdorfu na zámku Častolovice, kam se s matkou přestěhovali. Zajímavostí je, že hocha při křtu držel v rukou Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, který rovněž mohl být jeho kmotrem. Jako chlapec byl Balbín několikrát vážně nemocen a matka ho zaslíbila staroboleslavské Bohorodičce. Bohuslav se uzdravil a nakonec přežil všech šest starších sourozenců. Zajisté i tato okolnost formovala jeho povahu, pevnou víru a hlubokou úctu ke svatým. Jeho uzdravení bylo pokládáno za zázračné. Již v dětství projevoval zájem o četbu a historii. Dle pramenů se naučil brzy číst, již v sedmi letech měl prý třikrát přečtenou Hájkovu Kroniku českou, kterou si velmi oblíbil. Vyrůstal v pobělohorském katolickém prostředí, v roce 1631 začal studium u benediktinů v Broumově. Po roce přešel na jezuitskou školu v Jičíně a v patnácti letech vstoupil do řad Tovaryšstva Ježíšova....

Více od autora

Václav Vlček

Václav Vlček byl český prozaik, dramatik, lit. kritik a publicista, zakladatel redaktor časopisu o světa. Autor historické prózy a sentimentálních šablonovitých románů s hrdiny obětujícími osobní život národní myšlence. V jeho vile "Osvěta" bydlel od roku 1882 pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk a 14. září 1886 se tam narodil Jan Masaryk. Jejich výborné vztahy narušily rukopisné boje. Vlček byl veřejně činný. Určitou dobu byl členem zastupitelstva a městské rady na Vinohradech, zastával funkci jednatele Svatoboru a předsedy literárního odboru Umělecké besedy. Roku 1871 začal vydávat revue Osvěta. Redaktorem Osvěty zůstal až do konce života. V posledních letech trpěl kornatěním tepen, které postupně zasáhlo srdce a znemožňovalo mu pohyb. Dostal také šedý zákal, v jehož důsledku téměř oslepl. Zemřel ve své vile Osvěta na Královských Vinohradech 17. srpna 1908, pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Více od autora