Knihy
Vzácné knihy
19. století
Václav Vlček
O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře ...

Václav Vlček: O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře české

Václav Vlček, František Josef Studnička, Josef Kořán
O národní osvětě hledíc obzvláště k literatuře české : rozprava

1868 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných kněh českých Spolek pro vydávání laciných kněh českých

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

povolená vazba, , zvlněné listy, flíčky, listy neslepené

Vytvořit poptávku

Stav Mírně opotřebená vazba povolená	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 499 Kč
Stav Dobrý razítko původního majitele, lehké oděrky, zachovalý stav	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 399 Kč
Stav Dobrý oděrky na deskách, flíčky dané stářím	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba povolená, flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	74
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Matice lidu
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 3. 2024 9:27
Číslo položky:	780282

O autorech

Václav Vlček

Václav Vlček byl český prozaik, dramatik, lit. kritik a publicista, zakladatel redaktor časopisu o světa. Autor historické prózy a sentimentálních šablonovitých románů s hrdiny obětujícími osobní život národní myšlence. V jeho vile "Osvěta" bydlel od roku 1882 pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk a 14. září 1886 se tam narodil Jan Masaryk. Jejich výborné vztahy narušily rukopisné boje. Vlček byl veřejně činný. Určitou dobu byl členem zastupitelstva a městské rady na Vinohradech, zastával funkci jednatele Svatoboru a předsedy literárního odboru Umělecké besedy. Roku 1871 začal vydávat revue Osvěta. Redaktorem Osvěty zůstal až do konce života. V posledních letech trpěl kornatěním tepen, které postupně zasáhlo srdce a znemožňovalo mu pohyb. Dostal také šedý zákal, v jehož důsledku téměř oslepl. Zemřel ve své vile Osvěta na Královských Vinohradech 17. srpna 1908, pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Více od autora

František Josef Studnička

František Josef Studnička byl český matematik, učitel a spisovatel. Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. Vedle toho se zabýval i zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit. Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora Gustava Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem – ve studijním roce 1868–1869 a 1871–1872 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869–1870 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871–1872 přešel na pražskou univerzit...

Více od autora