Josef Hons
Nikdo nejde sám

1963 | Státní nakladatelství dětské knihy

vyprávění o čtyřech vlnách lidského pokroku ve výrobě energie. O lidech, kteří šli v čele velké armády známých i neznámých průkopníků, vynálezců, konstruktérů a inženýrů, fyziků, matematiků a chemiků, pracovníků z laboratoří a dílen, kovářů, strojníků, mechaniků a elektromechaniků, hutníků, slévačů, soustružníků i řado…vých dělníků. Ti všichni byli při tom, když se ve vědě a technice rodilo a rozrůstalo a probojovávalo něco nového a velkého ... vyprávění o čtyřech vlnách lidského pokroku ve výrobě energie. O lidech, kteří šli v čele velké armády známých i neznámých průkopníků, vynálezců, konstruktérů a inženýrů, fyziků, matematiků a chemiků,… pracovníků z laboratoří a dílen, kovářů, strojníků, mechaniků a elektromechaniků, hutníků, slévačů, soustružníků i řadových dělníků. Ti všichni byli při tom, když se ve vědě a technice rodilo a rozrůstalo a probojovávalo něco nového a velkého ...

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Mírně opotřebená lepená vazba, vazba povolená, vše drží, zašlé desky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	203
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Dobroslav Foll
Edice:	Krystal
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2025 15:20
Číslo položky:	1394070

O autorovi

Josef Hons

Ing. Josef Hons byl český vysokoškolský pedagog, spisovatel, básník, publicista. Narodil se v Kutné Hoře jako syn pekaře. Maturoval na reálném gymnasiu roku 1925 a odešel do Prahy, kde na Českém vysokém učení roku 1931 absolvoval obor stavba a údržba drah. Roku 1935 nastoupil k ČSD, složil zkoušky na výpravčího. ale pak se na odboru pro udržování dráhy v Praze věnoval své profesi. Již od počátku třicátých let přispíval do Volnosti a dalších periodik. Začátek protektorátu prožil Josef Hons jako dopravní referent na Generálním ředitelství stavby dálnic v Praze. v letech 1943–45 byl zaměstnancem Ředitelství drah v Praze. Toto šťastné profesní spojení a podpora ministerstva železnic mu dovolily v letech 1944 a 1945 strávit několik týdnů v rakouském Krumbachu, kde byl za války uložen vídeňský železniční archiv, a zde získal základy pro své díla. Po roce 1945 pracoval na ministerstvu dopravy , od roku 1957 až do odchodu do důchodu byl zprvu docentem, později profesorem na Vysoké školy železniční v Praze, po jejím přestěhování pak Vysoké školy dopravní v Žilině. Dále psal odborné články, skripta pro studenty, pohádky pro děti a knihy pro mládež. Za svou životní literární tvorbu oblasti historie techniky byl roku 1979 jmenován čestným členem Společnosti pro dějiny věd a techniky Čs. akademie věd.

Více od autora