Eva Petrová
Max Ernst

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Obrazová monografie sleduje vývoj díla německého malíře, průkopníka nových směrů udivující představivosti, jenž je – dokládá autorka – „podněcovatelem, hybatelem, jedním z hlavních představitelů moderní renesance výtvarné imaginace“. Obrazová monografie sleduje vývoj díla německého malíře, průkopníka nových směrů udivující představivosti, jenž je – dokládá autorka – „podněcovatelem, hybatelem, jedním z hlavních představitelů moder…ní renesance výtvarné imaginace“.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebené desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý lehce opotřebené desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	~~99 Kč~~ 89 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	~~119 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebené desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	67, [19]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Libor Fára
Edice:	19. svazek ed. 19. svazek ed. Současné světové umění
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 4. 2026 7:59
Číslo položky:	1683501

O autorovi

Eva Petrová

Eva Petrová byla česká výtvarná kritička, kurátorka, teoretička a historička umění, grafička, spisovatelka a básnířka. V letech 1948–1953 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku a obhájila zde rigorózní práci Kresby Alšova mládí a kandidátskou dizertaci Figurální obraz v počátcích obrození; Charakter a proměny hlavních tendencí . V letech 1953–1972 byla vědeckou pracovnicí Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1964–1970 členkou výstavní komise Galerie Václava Špály . V šedesátých letech připravila Výstavu mladých ke kongresu AICA , výstavu Zdeny Fibichové ve Vídni a výstavu Nová figurace . Na počátku normalizace byla z ÚTDU ČSAV propuštěna. Od roku 1972 působila ve svobodném povolání jako výtvarnice a spisovatelka. Za normalizace uvedla výstavy Olgy Čechové , Jaroslava Šerých a Rudolfa Němce . Po roce 1989 se podílela na koncipování výstavního programu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Byla hlavní teoretičkou skupiny Trasa. Byla členkou, v letech 2005–2009 předsedkyní, výtvarného odboru Umělecké besedy, členkou SČUG Hollar, PEN klubu a Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . Působila v redakční radě časopisu Kámen. Publikovala v časopisech Umění, Výtvarné umění, Ateliér, Výtvarná práce, Zlatý máj, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, ad. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění a přispěla do sborníků ke 200. výročí Velké francouzské revoluce , Česká kultura na přelomu 50. a 60. let a do souboru článků Zakázané umění II. Jejím partnerem a spolupracovníkem byl teoretik umění Luděk Novák . Ve své odborné práci se po více jak padesát l...

Více od autora