Miroslav Lamač
Edvard Munch : [Obr. monografie]

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Obsáhlá úvodní studie podává rozbor díla norského malíře a grafika, jenž maluje podle Saldy "půl starý svět, půl nové peklo, něco, co bylo vykopáno z hrobů tisíciletí, a cosi, co vyvřelo teprve včera a je horké ještě a nemá ssedlých a pevných tvarů ... ." Doplňuje ji obrazová část postihující Munchovo umění, jímž zapůs…obil i na některé z našich malířů. Obsáhlá úvodní studie podává rozbor díla norského malíře a grafika, jenž maluje podle Saldy "půl starý svět, půl nové peklo, něco, co bylo vykopáno z hrobů tisíciletí, a cosi, co vyvřelo teprve včera …a je horké ještě a nemá ssedlých a pevných tvarů ... ." Doplňuje ji obrazová část postihující Munchovo umění, jímž zapůsobil i na některé z našich malířů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba se začíná rozlepovat, knižní blok drží, odřené hrany desek

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý vazba se začíná rozlepovat, knižní blok drží, odřené hrany desek	Skladem pro e-shop	89 Kč
	Stav Dobrý vazba lehce povolená, listy drží, lehce odřené hrany desek	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba se začíná rozlepovat, knižní blok drží, odřené hrany desek
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	64 s., obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Současné světové umění
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 3. 2026 8:27
Číslo položky:	1673935

O autorovi

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora